Čeština je jazyk bohatý, na některé úředníky ale zřejmě až příliš. Většina lidí vnímá slova sklep, sklípek nebo sklepní kóje jako synonyma. Zaměstnanci pražského magistrátu to ale vidí jinak a na vše mají patřičné zdůvodnění.
Šiml začíná řehtat
Invalidní důchodce František Grulich se v roce 2001 nastěhoval do magistrátního bytu 1+1 v ulici Šejbalové na Barrandově. Zpočátku měl jistě radost, že k bytu patří i klasická laťková sklepní kóje o rozměru necelých čtyř metrů čtverečních. To ale netušil, že v budoucnu kvůli ní svede vyčerpávající boj s úředním šimlem.
"Až do září 2007 jsem platil stanovené nájemné za byt a za sklepní kóji, pak poloviční cenu za každý metr čtvereční," vyprávěl Šípu Grulich. Pak mu však přišel rozpis zvýšení nájemného. Za sklípek chtěl magistrát najednou stejně vysoké nájemné jako za byt. "Tak to ne, řekl jsem si, a začal se domáhat svých práv. Nejdříve pochopitelně na magistrátu," pokračoval.
Slovní fotbal s úředníky
Na jeho stížnost jako první zareagoval ředitel odboru správy majetku Radek Svoboda, který mu oznámil, že v případě jeho sklepa se jedná o místnost, nikoli o sklepní kóji, takže plná cena nájmu je v pořádku. Následovala další odpověď, tentokrát ředitele bytového odboru Vladislava Dykasta. Podle něj byla v březnu 2008 vypracována stanoviska dvou soudních znalců, podle nichž není možné posuzovat pojmy sklep, sklípek a sklepní kóje podle faktického stavu prostor, ale podle výsledku kolaudačního rozhodnutí.
"Příslušný zákon pojem sklípek nezná," stojí v Dykastově dopise. "Proto vycházíme ze závěru, že se jedná o sklep. Pokud by se jednalo o tzv. sklepní kóji, kolaudační rozhodnutí by ji tak označilo. V případě, že je tam napsáno sklípek, jedná se dle našeho výkladu pouze o zdrobnělinu slova sklep. Proto je takový prostor při výpočtu nájemného započítáván celou podlahovou plochou," pokračoval ve slovním fotbale.
Úřední rozhodnutí o zvýšení nájmu tedy bylo "logicky" zdůvodněno. Zajímavé je, že stanovisko soudních znalců bylo z března 2008, ale Grulich platil zvýšený nájem za kóji již od září 2007. A že předtím platil celých šest let poloviční cenu za sklepní kóji a ne celou jako za sklep, asi taky nikomu nevadilo.
Plaňky nejsou důkaz
Nájemník se ale nevzdal a stížnostmi bombardoval i další instituce. Za pravdu mu dali třeba na ministerstvu pro místní rozvoj, podle nichž sklepní kóje není sklep ve smyslu uzavřené místnosti.
"Za místnost se považuje prostor v domě ohraničený zdmi, podlahou a stropem a mající plné dveře se zárubní, což není váš případ. Pokud je pro vstup do sklepa osazený dřevěný rám a k tomuto rámu jsou panty připevněna plaňková dvířka s petlicí, nejedná se o místnost a nájemné za podlahovou plochu je poloviční," uvedl ředitel odboru bytové politiky Pavel Rakouš.
Na magistrátu však mínění ministerstva nikoho nezajímalo. Grulichovi nepomohlo ani ministerstvo spravedlnosti, ani prezidentská kancelář a už mu zřejmě nepomůže ani pánbůh.
Relax mezi potkany
A tak se František čas od času chodí do neosvětlené sklepní kóje s plaňkovými dvířky a petlicí posadit na sesličku, představuje si, že je v obýváku, a relaxuje v ní mezi návnadami na potkany. Možná že by si tam mohl dát ještě postel a občas v kóji přespat, aby se mu nájem vyplatil. "Ať mě třeba lámou v železech, ale podle mě je to kóje a žádný sklep!" skřípe při tom zuby.
Podlahovou plochou bytu se rozumí součet všech místností bytu a jeho příslušenství, a to i mimo byt, pokud jsou užívány výhradně nájemcem. Podlahová plocha sklepů, které nejsou místnostmi, a podlahová plocha balkonů, lodžií a teras se započítává pouze jednou polovinou.
Josef Smola
.
4 
