Šíp.deník.cz

ROZHOVOR s hercem Lukášem Langmajerem: Slavné jméno je prokletím i výhodou!

9 fotografií 9
Lukáš Langmajer
Lukáš Langmajer
Zdroj: Tilen Vajt
Lukáš Langmajer Lukáš Langmajer miluje rychlá auta. Lukáš Langmajer se na závodech nenudil. Lukáš Langmajer se svým závodním autem
Sdílej článek:

Herec Jiří Langmajer je už léta stálicí divadla i filmu. Teprve před časem se před kamerou začal objevovat také jeho o bezmála patnáct let mladší bratr Lukáš, který se kromě herectví věnuje i závodění. Šípu prozradil, jaké to je být ve stínu slavnějšího sourozence, i to, jak se vyrovnává se strachem za volantem.

Co všechno obnáší taková příprava na závody?

Musím uvést na pravou míru, že jsem hlavně herec a ne závodník. Ve chvíli, kdybych se měl tvářit jako závodník, tak to bude průšvih, protože nejsem konkurenceschopný. Nemyslím si, že bych v budoucnu zanechal herectví a začal jen závodit, takže se tomu nevěnuji úplně naplno.

Nebojíte se o sebe? Třeba kvůli herectví…
Za prvé je důležité nepřipustit si to, že by se mohlo něco stát. Protože to by pak člověk nemohl jít ani přes přechod. A pak mám samozřejmě nějaké pojištění, a když něco točím, vždycky o své zálibě tvůrcům řeknu.

Máte syna Mikuláše, který už také rád sahá po volantu. Vedete ho k této zábavě?
Vzhledem k tomu, že právě sedíme v pensionu mých příbuzných, kteří také pořádají závody a mají tady v garáži motokáru pro děti, tak je to asi jasné. Je tady krásný krpál, tak jednou, až maminka půjde někam na návštěvu, ho vytáhneme nahoru, pustíme dolu a uvidíme, jak to dopadne. Ne, to je samozřejmě legrace, ale ve chvíli, kdybych na syna skutečně začal myslet jako na budoucího mistra republiky, tak bych asi musel začít točit ještě více než Karel Roden.

A co byste říkal na to, kdyby chtěl být herec po tatínkovi?
Budu za ním stát a pomáhat mu, pokud to bude v mých silách. Pokud uvidí u tatínka, že je herec, tak je vysoká pravděpodobnost, že to bude chtít dělat taky. Já jsem také vzhlížel ke svému otci a ke svému staršímu bratrovi a takhle to dopadlo.

Měl jste problém se jménem Langmajer, nebo to je spíš výhoda?
Musím si uvědomit to, že mám po boku bratra, který je o pár pater výš a jmenuje se stejně, takže když chci dělat to samé, co on, nemůžu se tvářit, jako že se nic neděje. Ale těžko říct, jestli by to bylo jiné, kdybych se jmenoval třeba Novák. Na jednu stranu by to bylo určitě jednodušší, protože by na mě lidé nena-hlíželi skrze bratrovy úspěchy. Ale zase to může být i kladem. Samozřejmě mě s bratrem srovnávají, ale za prvé je mezi námi patnáctiletý věkový rozdíl a za druhé jsem se před filmovou kameru dostal v mnohem vyšším věku než on.

V prvním filmu jste hrál až v osmadvaceti letech. Proč tak pozdě?
Od čtrnácti, patnácti let jsem se sice věnoval divadlu naplno, ale měl jsem pocit silného vzdoru a očekávání, že něco přijde samo. Až později jsem pochopil, že je to velká hloupost. Ale zřejmě všechno mělo tak být, protože jinak bych třeba nepotkal svoji skvělou ženu. Mě úplně překvapuje a dojímá, co je schopna dát a zvládnout.

Netajíte se tím, že jste po dítěti toužil už dlouho. Plánujete v dohledné době další?
Bude to znít hloupě, ale já už si teď dávám dobrý pozor, jakou politickou stranu volím, protože volím rodinnou politiku. Docela mě zaráží systém školek a toho, jak stát pomáhá, abych mohl vychovávat dalšího daňového poplatníka. Všechno je tak neskutečně drahé, že si teď neumím představit, že bychom měli dvě děti.

Co se týče financí, povolání herce je docela nejistým zaměstnáním. Co byste řekl třeba na roli v některém z nekonečných seriálů?
Proti tomu bych vůbec nic neměl. Nepohrdl bych ani rolí v kresleném seriálu. Od začátku mám strašně rád Simpsonovy, takže tam bych se moc rád dostal. Mohli bychom tam třeba s bratrem hrát sami sebe.

Hrajete s bratrem rád?
Samozřejmě je to příležitost se vidět, ale musím říct, že divadlo rád dělám s lidmi, se kterými je mi dobře. A pak je mi jedno, kteří to jsou.

Já si ale nedovedu představit, že s bratrem hrajete třeba v rozhlasové hře. Zdá se mi, že máte úplně stejné hlasy…
My jsme oba z Plzně a mně se někdy stává, že mi to tím směrem ještě ujede. Ale jinak je to pravda, spousta lidí mi říká, že když zavře oči, nerozezná, kdo z nás mluví. Zjistil jsem, že když chci být smrtelně vážný, mám úplně stejně položený hlas jako bratr.

Sdílej článek:

Doporučené články

Partnerské horoskopy

Přehled partnerských vztahů