Slavná divadelní diva vypadá tak spokojeně vedle manžela a rodiny, že byste do ní nikdy neřekli, že si v nízkém věku prožila doslova peklo. Místo toho, aby budoucí hvězda našla oporu v dospělých, ke kterým vzhlížela, její dětská nevinnost byla napadena.
Hvězda divadelní hry „Můj báječný rozvod“ sice dost dlouhou dobu řešila angažmá a byla z toho špatná, ale to se vůbec nedává srovnávat s tím, co zažila v dětství. Dodnes jí straší to ponižování a nenávist, co musela snášet.
Start do života měla velmi těžký.
Zdroj: Profimedia.cz
Eliška totiž vyrůstala v drsných padesátých letech, kdy se pár let u nás už držel totalismus, a komunisti přitvrzovali. Kdo neměl jejich názor a nesdílel přesvědčení, dokázali na něj vyvíjet tlak a pobuřovat proti nim kolektiv, aby je zlomili. A je jedno, jestli šlo o děti či dospělé.
I když sama herečka za nic nemohla, musela snášet už od základní školy neustálou šikanu, ponižování a odmítání kolektivem. A kdo to měl všechno na svědomí? Hlavně ředitel školy, kam Eliška chodila. Ten, který jí měl pomáhat se startem do života, ale místo z ní udělal klubíčko nervů!
Náboženství jako cíl posměchu
Zdroj: Profimedia.cz
„Tenkrát byl na děti hrozný tlak. Ono to bylo strašně složité, protože v té době bylo ještě náboženství. Tehdy přišel k nám do třídy pan ředitel a řekl: „Kdy tady chodí do náboženství?“ rozpovídala se herečka o špatných vzpomínkách na školu.
„Vystoupili jsme z řady, byli jsme tam asi čtyři, a on povídá: „Podívejte se na ně. Tihle bláhovci věří v to, že nad námi existuje nějaký bůh a lítají nějací andělé.“ Takhle se nám vysmíval. Děti se smály a říkaly, že jsme hlupáci. Víte, takhle nás trápily. To tak v těch padesátých letech bylo,“ řekla smutně Balzerová.
S pionýrem byl útrum.
Zdroj: archiv
Ale to bohužel nebylo všechno, čím musela v té době trpět. Strašně si přála chodit s ostatními dětmi do pionýra, aby aspoň někde zapadla do kolektivu. Jenže to se zase nelíbilo její zásadové babičce, která jakékoliv komunistické kroužky nesnášela.
„Babička to prostě zakázala. Vodila nás do kostela, takže já jsem si potají dávala na hlavu punčocháče, nohavice jsem měla namísto copů, chodila jsem po pokoji a byla partyzánka Zoja. Doma jsem taky tajně nosila červený šátek,“ při této vzpomínce se už Eliška usmívala.
Svoboda pro všechny nevinné děti
Zdroj: Hermina
Bohužel ve škole přišla další šikana. Eliška je totiž levačka a leváky komunisty neakceptovali. Nekompromisně je přeučovali, i když to tomu dítěti vůbec nešlo. Prostě se nemohlo stát, aby někdo psal levačkou, to byla velká ostuda.
„Já levačka, přeučovali mě na pravou. To se v té době přeučovalo, proto dodnes umím psát oběma rukama,“ uzavřela Eliška své smutné vyprávění a je ráda, že doma se změnila a její vnoučata se svobodně mohou rozhodovat nejen v tom, jakou rukou psát, ale také na jaké koníčky chodit.
Dnes je herečka šťastná, že jí nikdo do ničeho domluví. Totalitu už by znovu zažít nechtěla. Zanechala jí pořádné šrámy na duši.
Zdroj: ČT/Pavla Černá
Více zajímavostí ze života slavných uvidíte v tomto videu: