Česká Sibiř: Cyklistické a běžkařské nebe

FOTOGALERIE Hledáte destinaci, kde můžete relaxovat formou nekonečných cyklovýletů, túr na běžkách nebo jen obyčejných procházek? Pak zkuste vyrazit do oblasti kolem Militína a Votic, známé jako Česká Sibiř. Zdejší krajina k podobným aktivitám doslova vybízí.

Název, odkazující na nehostinnou oblast v Rusku, poprvé použil novinář a politik Jan Herben. Ve fejetonu z roku 1907 se pozastavil nad neobvykle dlouhou zimou, závějemi a mrazivým větrem, které tu panují. Právě Herben dostal Českou Sibiř do širšího povědomí. Později, zhruba ve třicátých letech minulého století, oblast významně zpopularizovaly turistické průvodce.

Vymezení České Sibiře je neurčité. Za její jádro se považují obce Votice, Jankov, Smilkov a Miličín. V širším vymezení k ní však bývají řazeny i vesnice kolem hory Blaník. Oblast na pomezí středních a jižních Čech je zároveň označována i jako Mikroregion Džbány. Ten vznikl v roce 2000 sdružením několika obcí v čele právě s Miličínem a Voticemi.

Pro všechny sorty turistů

Česká Sibiř je ideálním místem pro všechny sorty turistů. Nejen díky „ideální" zvlněné krajině, ale i kvůli dostatku historických památek. Zámků, tvrzí, kostelů a nejrůznějších drobných sakrálních staveb je tu opravdu požehnaně. Až donedávna znali Českou Sibiř spíše skalní turisté či cyklisté, ovšem po vybudování sportovního areálu v Monínci se sem začaly hrnout lyžaři – ať už sjezdaři či běžkaři, kteří ocení obří síť strojově upravovaných tras.

Pomyslným centrem, ze kterého směřují téměř všechny cyklo i běžkařské trasy, které se různě propojují, sbíhají a kombinují, jsou Votice. Odsud můžete vyrazit na túru po krajině plné lesů a vodních ploch. Orientaci v oblasti s nádhernými výhledy usnadňuje množství informačních panelů, které najdete ve většině větších i menších vesnic. Z nich se dozvíte vše, co potřebujete o obcích a zajímavostech v okolí vědět.

Skoro v každé osadě či vesnici na České Sibiři najdete starou roubenou chalupu, kamennou zvoničku či vesnickou kapli. I díky této lidové malebnosti je Česká Sibiř místem, kam se pravidelně vrací řada filmařských štábů – natáčela se tu spousta pohádek, za všechny lze jmenovat Pyšnou princeznu.

Kalvárie

K 698 metrů vysokému vrchu se váže jedna z místních historek. Jedna ze skal je prý totiž věrným lvem, který hlídá sv. Václava a jeho vojsko, spící v nitru vrchu Blaník. Lev tu ulehl, když se Václav s rytíři uchýlil do blanické sluje. Jeho úkolem bylo sledovat krajinu táhnoucí se k jihu, odkud měla přijít nepřátelská vojska. Následně zkameněl, ale srdce mu bije dodnes a mohutným řevem ohlásí blížící se nebezpečí. Kalvárii, která je podle legendy s Blaníkem propojena tajnou chodbou, se proto říká Miličínský lev. Na vrcholu rovněž najdete kapli Utrpení Páně.

Miličín

Dominantu města s necelou tisícovkou obyvatel tvoří kostel Narození Panny Marie, postavený Rožmberky v letech 1380 až 1384. Právě Rožmberkové tu měli téměř 250 let jedno ze svých center a městu dali i znak, který přetrval dodnes – štít se slavnou rožmberskou růží, ozdobený třemi pštrosími pery. Miličín, označovaný jako srdce České Sibiře, je jedním z prvních míst u nás, kde byla postavena škola. První písemná zmínka o ní je z roku 1392.

Votice

Čtyřiapůltisícová obec se až do 14. století jmenovala Otice, byla totiž sídlem rytířů Otických z Otic. Městečko, ležící na prastaré cestě z Prahy do Tábora, je nacpané zejména barokními památkami. V 17. století tu vyrostla například budova radnice či věrná kopie jeruzalémského Božího hrobu, o něco později pak Mariánské sousoší či kostel sv. Václava, který vznikl přestavbou někdejšího gotického chrámu. Perlou je pak židovský hřbitov zhruba z roku 1530. Za vidění stojí i Přírodní park Džbány-Žebrák, známý svou rozmanitostí a neporušeností.