Maminka čekala na Honzíka deset dní

Maminka trávila v synově blízkosti většinu času od osudného odpoledne 22. ledna, kdy na Honzíka a jeho nejlepšího kamaráda Dana (11) v parku v centru Zlína spadl jasan. Dan zemřel ještě v noci na 23. ledna, jeho kamarád čekal dlouhý boj se smrtí.

"Věřila jsem až do posledního okamžiku, že se z toho dostane. Ještě v úterý jsem doufala. Honzík byl v umělém spánku a já na něj čekala," vyprávěla včera Šípu Honzíkova matka. "Bylo to opravdu hrozné. Sedět u lůžka, kde leží váš syn a vy se bojíte konce," svěřila se svými pocity.

Ve zprávách z nemocnice se mísilo zoufalství s nadějí. "V sobotu Honzík přestal reagovat. Do té doby opravdu bojoval, rval se, ale tělíčko ho zradilo. V neděli ráno byl na posledním vyšetření, a to odhalilo, že má poškozený mozek," vzpomíná na smutné okamžiky Honzova maminka.

Sobota byla pro Honzovu maminku emočně nesmírně náročným dnem, na novém hřbitově v Luhačovicích se totiž rodiče a kamarádi rozloučili s Danem. "Myslela jsem, že bude všechno v pořádku. Pořád jsem věřila. Dokonce i po Danově pohřbu jsem věřila, že se Honzík vrátí," vzpomíná na víkend Honzova sestra Hana (14). "V sobotu jsem se vracela do nemocnice, ale už jsem tušila, že to nedopadne dobře. A v úterý konstatovali lékaři, že Honzík již není mezi živými," říká tichým hlasem Honzova matka.

Pro rodiče není těžší okamžik než ten, kdy ztratí své děti. Pavle Kubelkové v nejtěžších okamžicích pomáhá víra. "Víte, já jsem věřící a cítím, že Honzík tady s námi je. Teď mne čeká to nejhorší, musím pohřbít syna, ale já jsem se s ním opravdu loučila celých deset dní," popisuje své pocity.

Pavla K. se s brněnskými lékaři a sestrami loučila, s díky, které patří i jejím kolegyním z charity, hasičům a lidem, kteří jí v nejtěžších okamžicích poskytli pomoc a podporu.

Radek Hromuško