DĚJINY PROSTITUCE: Básníci ve víru chtíče aneb Co se ve školách neučí

Sdílej článek:

Lehké ženy v Římě posuzovaly většinu svých ctitelů nikoli podle srdce, ale podle peněženky. Mezi odmítanými muži byla i řada literátů, kteří smutek neváhali vtisknout do svých děl. Nechybí mezi nimi například slavný básník Ovidius, který se nešťastně zamiloval do prostitutky Corinny.

Ještě hůře na tom byl Propertius, jehož srdce uchvátila Cynthia, krásná a velmi drahá nevěstka. Nešlo o klasickou prostitutku, mezi svými klienty si vybírala a většinou měla jen omezenou skupinu bohatých „strýčků", kteří ji vydržovali. Chudý Properti-us samozřejmě neměl šanci. Cynthia navíc oplývala velkou chytrostí, vtipem a uměla výtečně tančit. Sama také skládala básně, a tak se mohla Propertiovým milostným veršům vysmívat i z odborného hlediska, což jen násobilo muka nebohého ctitele.

Jeho oslavné básně, v nichž se mísil vroucí cit a hluboká bolest z neustálého odmítání, proslavily Cynthii po celém kraji, ovšem její srdce to neobměkčilo. Propertius přesto doufal a stále se pohyboval v její blízkosti. Ve dne ji sledoval, v noci spal na jejím prahu. Kamarádi mu radili, aby se vzpamatoval a dále se neztrapňoval, ale on si nedal říci.

Jeho muka pak ale nečekaně skončila. Cynthii někdo otrávil, pravděpodobně konkurenční prostitutka, kterou najal jakýsi pro-puštěný otrok. Proč záhadný muž toužil po Cynthiině smrti není jasné, ale nabízí se varianta, podle níž se s odmítnutím a výsmě-chem nesrovnal stejně statečně jako nebohý Propertius.

Sdílej článek:
Autor: Tomáš Mrzena

Doporučené články