Spodinu tvořily dikteriadky, kterým už legendární vládce Solón určil veřejné domy, kde za určitou zákonem stanovenou taxu musely být po vůli každému, kdo vešel dovnitř. Budovám se říkalo dikterion na počest manželky krétského krále Mínoa, která se dala z vilnosti zavřít do těla kovové krávy, aby mohla obcovat s býkem. Tyto vykřičené domy nesly výmluvné znamení mužského pyje, takže každému návštěvníkovi muselo být jasné, kam vstupuje.
Další skupinou byly auletridy, čili flétnistky, které měly mnohem širší repertoár. Vyskytovaly se zejména na slavnostních hostinách, kde předváděly své umění. Jejich hra, zpěvy a tance měly za účel rozněcovat smysly hostů, kterým nakonec poskytly i svá těla.
Zatímco mezi dikteriadkami a auletridami se nejčastěji vyskytovaly cizinky, hetéry pocházely většinou z Atén a fungovaly jako luxusní prostitutky. Zachovávaly si totiž svobodnu vůli a daly se jen tomu, kde se jim zalíbil. Většinou šlo o bohaté a mocné dámy, které se vyznačovaly vybraným chováním, vkusem a vzděláním. Dvořili se jim vojevůdci, státní úředníci, básníci nebo filozofové.
Každá nevěstka, bez ohledu na to, do které skupiny patřila, musela platit roční daň. Tyto peníze byly zpočátku proti mysli počestných občanů, ale nakonec si na ně zvykli a městská správa se při vybírání poplatků od prostitutek nijak nerozpakovala.