Smyslem prostituce je získat za sex nějaký prospěch, nejčastěji peníze, ale prodejná láska existovala i v dobách, kdy oběživo ještě neexistovalo a platilo se různým zbožím nebo službami. Snadný a rychlý výdělek je však jen jeden základní kámen vzniku prodejné lásky.
O tom druhém pojednává výstižný citát francouzského spisovatele Louise Aragona, který zní: Civilizace vyhnala dveřmi bigamii, která se oknem vrátila jako prostituce.
Mužská sexualita je totiž od přírody jiná než ženská. Příslušníci silného pohlaví jsou geneticky naprogramováni k promiskuitě, k co nejširšímu předávání svých genů, a ženy se je snaží po tisíce let v této snaze brzdit. Když naše civilizace prosadila svazek pouze s jednou ženou, znamenalo to i zvýšenou poptávku po prostituci.
Prodejný sex je tedy výhodný pro obě strany a ve své prazákladní formě funguje jako kterýkoli jiný druh obchodu. Prostituce ale má tu smůlu, že se pohybuje na samé hranici morálky. V průběhu tisíců let lidské civilizace se setkávala s různými formami přístupu od hysterického potírání přes benevolentní přístup až po v podstatě legální podnikání. Vydejme se po jejích stopách.
Kněžky v Babylóně
Jedna z kolébek civilizace se nacházela v Mezopotámii, mezi řekami Eufrat a Tigris a kdo tipuje, že ani tam nechyběla prostituce, má pravdu. Soustředila se zejména kolem chrámu bohyně lásky Ištar. Pod pojmem prostituce si ale nesmíme představit její současnou vulgární podobu sexu za peníze.
Babylónský chrám se těšil vznešené pověsti, neboť lidé věřili, že tam sídlí bohové. Pozemské kněžky sloužily jako prostřednice, které bohům přinášely oběti.
Konaly se tam i různé náboženské obřady, toho nejdůležitějšího se účastnil král. Sexuálně zabarvený rituál se konal zpravidla před dobou sklizně a spočíval v obvykle veřejném pohlavním spojení panovníka a některé kněžky jako představitelky božího principu. Styk měl zajistit dobrou úrodu a plodný rok. Rituálnímu spojení krále s kněžkou se říkalo svatá svatba, a pokud se panovník takového obřadu neúčastnil, riskoval, že se lid před strachem z neúrody vzbouří.
Tyto praktiky se v Babylóně údajně konaly už v sedmém tisíciletí před naším letopočtem, první dochovaná zmínka je ale mnohem mladší, z roku 2800 př. n. l. Obřady tedy nelze považovat za prostituci v dnešním smyslu. Tehdy šlo o oficiální státní ceremoniál spojený s náboženským kultem a také symbolem svrchovanosti panovníka, který mohl ve své říši souložit se kteroukoli ženou.
4 
