Stačí zvolit správnou skladbu... Hudba vede (nejen) k ORGASMU!

Sdílej článek:

Oblíbená skladba dokáže divy. Lidé pláčou nebo jim naskakuje husí kůže. Nyní vědci zjistili, že tóny mohou v posluchačích vyvolávat silné emoce podobné orgasmu.

Lidské tělo je jako dokonale naladěný hudební nástroj. Stačí udeřit na správnou strunu a rozehraje dokonalý koncert. Pracovníci z university v Middletownu v americkém státě Connectitut se podívali na tuto problematiku blíže.

Pláč, pot a třes
Jestli si při poslechu podupáváte do rytmu, je to ještě slabý odvar. Hudební proud dokáže vyvolat mnohem větší emoční lavinu. „Podle výzkumu až 24 procent osob při poslechu pláče, deset procent se začne třást a pěti procentům naskakuje husí kůže," vypočítal univerzitní psycholog Luke Harrison.

Při svém bádání ale narazil ještě na něco. Několik figurantů se při zkoumání dostalo ke stavu, který šlo označit za orgasmus. „Dobrovolníkům jsme měřili řadu tělesných procesů. Někteří při poslechu hudby měli receptory velmi přetížené, stejně jako se děje při sexuálním vyvrcholení," řekl Harrison.
Nešlo přitom jen o vzrušení na psychické úrovni. „Lidem se zrychloval dech, na těle jim vyrážel pot, svaly se jim nekontrolovaně stahovaly," líčil psycholog. S kolegy nakonec tento stav pojmenoval jako „mrazení".

Sexy skladby
Vědci pouštěli pokusným osobám řadu ukázek z nejrůznějších žánrů a nakonec jim zůstalo pět skladeb napříč žánry i stoletími, které vyvolávaly nejsilnější emoce. Na prvním místě se umístila klavírní symfonie Sergeje Rachmaninova z roku 1901, za ním moderní kousek z roku 2010 Someone Like You od anglické zpěvačky Adele. Třetí místo obsadila skladba Hallelujah, kterou v roce 1984 nazpíval kanadský hudebník Leonard Cohen. Následovala tokáta Johanna Sebastiana Bacha ze začátku 18. století, což je asi nejznámější varhanní skladba vůbec. První pětici uzavřela píseň Céline Dion My Heart Will Go On, která zazněla v roce 1997 ve filmu Titanic.

Otázkou zůstává, proč hudba tak mocně působí na lidské tělo. Vědci v této otázce zatím tápou. Podle jedné teorie má každé tělo určitý rytmus, stejně jako píseň. Čím blíže jsou tóny dané skladby osobnímu naladění, tím silněji na jedince působí.

Pragmatičtější hypotéza tvrdí, že za vše může dopamin, což je látka, která se tvoří v mozku a funguje jako přenašeč nervových vzruchů. Způsobuje zejména libé pocity v reakci na nejrůznější události či tělesné aktivity. Může za to, že lidé jsou šťastní nejen po sexu, ale třeba také po cvičení, při výhře v loterii nebo při poslechu hudby.

Sdílej článek:
Autor: Tomáš Mrzena

Doporučené články