Záměna dvou popisných čísel v mělnickém paneláku se stala noční můrou obyvatel: Vítejte v Kocourkově!

Podle zápisu v katastru nemovitostí neodpovídají čísla popisná číslům dvou různých parcel, na nichž jednotlivé bloky domu stojí. K parcele 485/50 má podle dokumentace patřit číslo popisné 2886, na ceduli u vchodu domu je ale číslo 2887. A naopak u parcely 486/51, které přísluší číslo popisné 2887, visí nad vchodem číslo 2886.
 

Klikněte pro zvětšení!

Většinu z vás asi napadne, že nejjednodušší by bylo přehodit cedulky s čísly popisnými, ale to by situaci nevyřešilo. Na katastrálním úřadě by totiž dokumentace zůstala beze změny a přepsat čísla parcel jen tak nelze. Pomoci prý nemůže ani městský úřad, protože byty jsou soukromé. A tak se jejich majitelé ocitli v šílené situaci, která připomíná Kocourkov. Ti, co bydlí v paneláku v bytech nalevo (v každém bloku je 24 shodných bytů), jsou vlastně majiteli bytů napravo a naopak.

Soused nesplácí? Zabavíme váš majetek!
 

Přestože k záměně zřejmě došlo už při kolaudaci domu v roce 1976, chybu neobjevil ani právník, když se v roce 1999 privatizovalo tehdy osmačtyřicet podnikových bytů v obou blocích.
 

Klikněte pro zvětšení!

Nedopatření neodhalily ani banky, u nichž si lidé na koupi bytů brali hypotéky. Noví majitelé tak za vypůjčené peníze neručí byty, ve kterých žijí, ale shodnými byty ve vedlejším vchodě, ve kterých ovšem bydlí někdo jiný. To znamená, že pokud by neměli na splátky, exekutor by se vydal dle dokumentů zabavit majetek nevinným sousedům z vedlejšího vchodu.

Žijeme „na bombě“
 

„Žije se tady dobře, je to tu pěkné. Podle dokumentů ale bydlím v jiném bytě, než který jsem před rokem a půl koupil. Je to blbý pocit, ale doufám, že se to snad dá nějak právně vyřešit,“ řekl nám jeden z obyvatel domu Oldřich Smolík (28).
 

Na chybu s popisnými čísly se prý přišlo teprve nedávno při prodeji jednoho bytu. „Slyšel jsem, že někdo tady prý chtěl prodat byt přes realitní kancelář, a přitom se zjistilo, že se na něj vztahuje zástavní právo. Protože ale majitel prodávané nemovitosti o ničem nevěděl, ukázalo se, že se to netýká jeho, ale stejného bytu ve druhém vchodě,“ prozradil nám Smolík.
 

Důchodci Jitka a Miroslav Moravcovi v domě bydlí od samého začátku. „Některé byty jsou tady už pětkrát prodané, lidi si na koupi brali hypotéky a až do nedávna na záměnu čísel nikdo nepřišel. Žijeme tady vlastně na časované bombě, protože nevíme, co bude dál, je to pro nás noční můra,“ svěřili se nám Moravcovi. „Slyšeli jsme, že teď se budou přehazovat cedulky s popisnými čísly, ale to samo o sobě nic nevyřeší. Pak snad budeme jednat s právníkem, a pokud se dohodneme s majitelkou protilehlého bytu z druhého vchodu, mohli bychom dospět k převodu. Pak už bychom vlastnili my i ona ten správný byt. Ale bude to stát 10, možná i 15 tisíc korun, záleží na situaci. Nechci ani domýšlet, kdybychom se kvůli tomu museli stěhovat!“ dodali manželé.
 

Ani další majitel bytu Antonín Toman (68) si nebral servítky: „Je to hrůza! Bydlím tady spokojeně 35 let a najednou šok, byty, které jsme si koupili, nejsou naše! Takový šlendrián jsem ještě neviděl. A nejen to! Jak to bude třeba s doklady, například s rodnými listy? Moje dcera se sice narodila v porodnici, ale v rodném listě má najednou adresu neexistujícího bydliště! Je rodný list platný? Jsou platné smlouvy o koupi bytů? Hypotéky? Copak se to nedá řešit nějak rozumně? Třeba odstraněním tvrdosti zákona a jednoduchým prohozením čísel dvou stejných parcel na katastru? To bude úřední šiml řehtat až do zbláznění?“ rozčílil se, ale pak mávl rukou a odešel domů.

První vyřešené případy?
 

Další, asi šedesátiletý obyvatel domu odmítl zveřejnit své jméno, protože chce celou situaci i s vymáháním peněz, které ho už záměna popisných čísel stála, řešit právní cestou. Na noviny se prý jmenovitě obrátí, jen když neuspěje.
 

„Pokud jde o správné vlastnictví bytu, obrátil jsem se na právníka, na realitní kancelář a na katastr nemovitostí, kde už máme s majitelkou protilehlého bytu ve vedlejším vchodě vše v pořádku. My dva tedy máme situaci s byty vyřešenou, sepsali jsme novou smlouvu, ale stálo nás to deset tisíc korun za každý byt! Pokud vím, totéž už udělaly asi čtyři nebo pět párů majitelů bytů,“ řekl nám a pak ještě rozhořčeně dodal: „Bydlím tady 35 let a dostal jsem tehdy dekret na byt v čísle popisném 2887. Mám to uvedené i v kupní smlouvě z privatizace. Nájem a všechny závazky jsem vždy plnil, proč bych tedy teď měl platit za to, že někdo udělal takovou botu? A proč na to při prodeji bytů nikdo nepřišel? Budu chtít proto na viníkovi uhradit všechny výdaje. A to ještě nevím, jestli si nebudu muset vyměnit všechny doklady!“