
Kde se vzal virus AH1N1 a proč je kolem něho takový rozruch? Prasečí chřipka zburcovala celý svět. Od 18. března, kdy se v Mexiku objevili první nakažení, bylo ze všech kontinentů nahlášeno více než 6100 potvrzených obětí. A zatímco AIDS ročně zahubí 3 miliony a rakovina 8 milionů lidí, mezi obyvateli se – kvůli každodenním zprávám v médiích o nových případech a úmrtích – více než pandemie prasečí chřipky šíří pandemie strachu a paniky. Kde se vlastně vzal virus AH1N1 a proč je kolem něho takový rozruch? Existuje hned několik teorií. Nakolik šílené nebo pravdivé, to posuďte sami.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko označil rozruch kolem pandemie prasečí chřipky za provokaci farmaceutických koncernů. „Jde o snahu vydělat peníze na lidském neště stí,“ prohlásil první muž Běloruska poté, co tamní ministerstvo zdravotnictví oznámilo v zemi prvních pět úmrtí na onemocnění vyvolané virem AH1N1.
Lukašenko minulou středu navštívil Kyjev, hlavní město Ukrajiny, kde prasečí chřipka zabila už téměř 90 lidí. „Z čeho mít strach? Je třeba se uklidnit a žít,“ zdůraznil prezident.
Jenže strach a panika je to, oč v této hře o zisk běží. Od 26. dubna, kdy administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy vyhlásila prasečí chřipku za veřejného nepřítele, totiž zaznamenal farmaceutický průmysl nebývalý rozmach. „Obchod s vakcínami zažívá obrovitý růst v době, kdy se jiným oblastem moc nevede,“ potvrdil ABS News Bruce Carlson, mluvčí firmy Kalorama, která se věnuje průzkumu trhu. Jen americká vláda přidělila farmaceutickým společnostem 1,8 miliardy dolarů na výrobu vakcín a objednala 222 milionů dávek od předních výrobců léčiv. Například australská firma CSL jen v USA za první dva měsíce nákazy vydělala 180 milionů dolarů, Sanofi-Pasteur a Novartis si přišly na 690 milionů dolarů a firma GlaxoSmithKline podle říjnových odhadů dokonce na 4,8 miliardy dolarů! A to za trochu uměle vyvolané paniky přeci stojí!
Existuje také teorie, že prasečí chřipku uměle vytvořil člověk. Tuto verzi sice Světová zdravotnická organizace i americká vláda popřely, ale řada indicií tomu nasvědčuje. Za prvé: Virus prasečí chřipky (AH1N1) je zcela nový druh. Jde o směs lidských, ptačích a prasečích virů. Za druhé: Zatím nebyly hlášeny žádné infekce AH1N1 u prasat, jen přenos z člověka na člověka. „I špičkoví vědci OSN, kteří zkoumali vypuknutí smrtelného viru ebola či HIV/AIDS v Africe, jsou přesvědčení, že vypuknutí nového druhu prasečí chřipky v Mexiku a některých částech Spojených států je výsledkem zavedení člověkem vytvořeného patogenu do populace, což může vyústit až do globální pandemie s katastrofickými následky,“ tvrdí bývalý představitel americké Národní bezpečnostní služby Wayne Madsen.
Teorii podporuje také fakt, že američtí kriminalisté se znovu zajímají o zařízení lékařského velení americké armády Fort Detrick, které bylo v roce 2001 zdrojem antraxových útoků. „Prošetřují možnost chybějících vzorků virů nové prasečí chřipky,“ napsaly The Frederick News před několika týdny.
Další teorie jde ještě dál. Zabývá se možností, že virus prasečí chřipky byl uměle vytvořen za účelem bioterorismu. Co to znamená? V moderně vedené válce není cílem zničit dobývané území, jeho výrobní kapacity ani obyvatele. Naopak. Snahou je populaci zachovat v co nejlepším možném stavu a zavázat si ji ke spolupráci s novým režimem. Kdysi to vystihl šéf továrny na chemické zbraně v Pine Bluff slovy: „Můžeme tam napochodovat, všechno převzít, a je to!“ A biologický útok je pro tyto účely ideální, protože si vyžádá jen minimum obětí z řad civilistů. A jak se to týká naší země?
Česká vláda, stejně jako vlády mnoha jiných zemí, v reakci na šířící se nákazu zakoupila (za velmi nevýhodných podmínek) vakcíny proti prasečí chřipce. V dokumentu ministerstva zdravotnictví stojí, že povinně budou očkováni například vojáci, policisté, hasiči, zdravotníci, energetici nebo pracovníci krajské samosprávy. Vakcíny se naopak nedočkají ministři, poslanci a zaměstnanci ústředních orgánů státní správy. A protože principem biologické války je oslabit nebo ochromit obranyschopnost nepřítele, je současná prasečí chřipka výtečnou záminkou k přesnému zacílení biologické zbraně na území možného nepřítele. Pomocí očkování, které dodávají farmaceutické firmy stojící v pozadí nadnárodního komplotu, pak mohou být ozbrojené složky státu buď trvale imunologicky poškozeny, nebo „naprogramovány“ tak, že u nich bude možné kdykoli chorobu aktivovat, a vyřadit tak obranyschopnost daného státu z provozu. Případně touto možností vydírat vládnoucí politiky a dosáhnout dobrovolného předání moci.
Nejvíce mrtvých hlásí lidí Brazílie (1367), USA (1004) a Argentina (585). V Evropské unii, kde na prasečí chřipku zemřelo 601 občanů, jsou nejvíce zasaženými státy Velká Británie (137 mrtvých), Španělsko (54 mrtvých) a Francie (44 obětí). První oběť mělo minulý týden i Rakousko, kde chřipce podlehla dívka (+11). I Slovensko nahlásilo první možné úmrtí na prasečí chřipku, šlo o ročního chlapce. Největší pozornost teď ale na sebe strhává Ukrajina, kde viru podlehlo už 90 lidí a dalších půl milionu je nakažených.
Na konci října bylo v České republice nahlášeno 351 případů onemocnění prasečí chřipkou a jedno úmrtí.
Zoonóza je nákaza zvířat přenosná i na člověka, a to buď přímým kontaktem nebo kapénkami, půdou, vodou, zvířecími výkaly či živočišnými produkty, jako je maso či mléko. Zdrojem nákazy mohou být viry, bakterie, plísně, paraziti nebo priony.
Mor, antrax (sněť slezinná), tularémie (zaječí nemoc), meningitida, břišní tyfus, cholera, úplavice, skvrnitý tyfus, Q horečka, pravé neštovice, chřipka, krvácivá horečka (Ebola, Marburg, Lasa, Dengue), klíšťová encefalitida, žlutá zimnice.

Copyright ASTROSAT, spol. s r.o., 2010, všechna práva vyhrazena. Zpravodajství ve formátu RSS.
Publikování nebo šíření obsahu Šípu Plus je bez písemného souhlasu ASTROSAT, spol. s r.o. zakázáno. Kontakt na redakci Všeobecná pravidla soutěží