

Rozuzlení pradávného proroctví se blíží. Máme se bát, nebo být v klidu? Staří Mayové nám dali. Kdysi dávno vytvořili kalendář, který prý skončí rokem 2012. Současníci z toho vyvodili, že nás pak postihne strašlivá katastrofa, která vyhladí celé lidstvo. Je to reálná hrozba nebo absolutní výmysl?
A je to tady. Vstoupili jsme do roku, který je mnohými označován za přelomový, osudový a nečeká nás v něm nic hezkého. Vše má vyvrcholit kolem magického data 21. 12. 2012. Katastrofické scénáře jsou různorodé. Počítají s tím, že naráz roztají všechny ledovce, kontinenty začne bičovat mimořádně velké tsunami, země se rozestoupí a pohltí celá města. Podle dalších se Země začne otáčet opačným směrem, případně ji sežehne Slunce nebo do ní dokonce narazí záhadná, toulavá planeta Nibiru, kterou prý objevili již staří Sumerové. Zdá se vám to přitažené za vlasy? Nejste zdaleka sami.
Úvahy o možném konci světa se odvozují od skutečnosti, že letos má po třinácti několikasetletých cyklech skončit mayský kalendář. Datum 20. prosince 2012 symbolizuje konec třináctého a posledního baktúnu (jednotka mayského kalendáře dlouhá 144 tisíc dnů), po kterém dojde k přetočení cyklu zpět na posvátný bod „0“. Co přesně se ale v onen den má stát, není jasné. Sami Mayové se o žádných katastrofách přímo nezmiňují, nicméně konec cyklu vnímají jako významné datum. Zvláštní důraz kladou především na začátek nové světové éry.
„Svět neskončí. Bude transformován. Všechno se změní. Změny se zrychlují již nyní a budou se zrychlovat i nadále. Pokud lidé dokážou dojít na konec roku 2012, aniž by přitom příliš zničili Zemi, budou vedeni do nové, vyšší úrovně bytí. Lidstvo bude pokračovat dál, ale jiným způsobem,“ říká třeba Carlos Barrios, potomek Mayů, který žije v Guatemale.
Rok 2012 by se tedy měl vnímat spíše pozitivně než s děsem v očích. „Jsme pobouřeni manipulacemi s našimi starými proroctvími a nepřejeme si, aby se po světě dále šířil strach z přicházejících změn,“ dodal Barrios.
Do problému se vložili i vědci z amerického NASA. Podle nich mayský kalendář jednoduše vstoupí do dalšího cyklu a vše začne od začátku. „Konec světa také nepřijde v okamžiku, kdy přestane platit kalendář v kuchyni,“ upozorňují s nadsázkou výzkumníci. Podle nich je třeba vyloučeno, aby se z hlubin vesmíru náhle vynořila nějaká záhadná planeta a srazila se s naší zeměkoulí. Vědci ujišťují, že v dohledné době Zemi střet s žádnou planetou nehrozí. „Pokud by se nějaký podezřelý objekt objevil, sledovali bychom jeho trajektorii nejméně deset let. Nehledě na to, že přibližující se vesmírné těleso by bylo viditelné pouhým okem,“ píše se na stránkách NASA.
Podobné šílenství se odehrávalo také s příchodem roku 2000. Fenomén se označoval jako Y2K. Také tehdy se měly odehrát strašlivé věci od zkolabování všech počítačů až po příchod novodobého mesiáše.
Značně diskutabilní je i stanovení konce mayského kalendáře zrovna na rok 2012. Přesně totiž neznáme datum, odkdy se vše vlastně počítá. Navíc si ani sami nejsme jisti, zdali je skutečně rok 2012. Už víme, že Kristus se nenarodil v roce 0, ale před ním, takže pokud by měl začátek našeho letopočtu skutečně začínat jeho narozením, měli bychom nyní správně být už o několik let „napřed“.
Otázkou také zůstává, který současný světový letopočet je vlastně ten správný. Muslimové počítají počátek letopočtu od poutě Mohameda z Mekky do Mediny v roce 622, takže tam ještě na osudný rok 2012 budu ještě dlouho čekat. Naopak jiné kalendáře se počítají od údajného stvoření světa, Řekové vycházejí od roku 5509 př. n. l., židé od roku 3761 př. n. l., takže ti už mají obávaný rok 2012 dávno za sebou. A bez úhony.
V průběhu věků navíc různí badatelé na základě složitých výpočtů stanovili konec mayského kalendáře na řadu zcela jiných letopočtů. Rok 2012 je jen jedním z možných „konců světa“. Poprvé měl mayský kalendář skončit už v roce 1493, pak v letech 1614 a 1753. Nyní je řada na letošním roce. Ale podle dalších výpočtů skončí mayský kalendář až daleko v budoucnosti. Dalším osudovým rokem má být letopočet 2116. Budou tehdy lidé chytřejší, nebo se opět nechají vystrašit k smrti?
Nejvýznamnější skutečností, která mayský kalendář odlišuje od našeho chápání času a světa, je cykličnost. Jednotlivé časové úseky v něm mají periodický charakter. V životě Mayů stále přicházely ty samé periody a s nimi totožné události. Takové vnímání světa vlastně znamenalo dokonalou znalost budoucnosti.
Pro naši křesťanskou kulturu je naopak typický lineární pohled na svět, kde čas a události jdou stále dopředu a nic se nikdy nemůže opakovat. To je ale na světě poměrně neobvyklé. Nejen Mayové, ale také staří Řekové a Římané chápali čas jako sled neustále se opakujících cyklů. Podobně na svět nahlížejí i východní náboženství.
Udivující přesnost
Mayský kalendář se skládal z řady dílčích kalendářů, které fungovaly ve velmi složité soustavě. Podle dnešního hodnocení šlo o vůbec nejsložitější systém v celé předkolumbovské Americe. Dokonale se v něm vyznali pouze kněží, kteří na tom také zakládali svou značnou moc. S velkou přesností předpovídali třeba zatmění Slunce. Soustava kalendářů však nesloužila pouze astronomickým, ale také náboženským účelům. Své bohy měla všechna časová období, všechny dny, měsíce a roky. Božský protějšek měly i všechny číslice.
Jisté je, že podle současných poznatků byl mayský kalendář velmi přesný. Pravděpodobně vznikl jako výsledek precizních a dlouhodobých astronomických pozorování. Přesnost, které dosáhli při výpočtech dob oběhu různých nebeských těles, je porovnatelná s údaji, které získali dnešní astronomové až s pomocí nejmodernějších přístrojů.

Copyright ASTROSAT, spol. s r.o., 2010, všechna práva vyhrazena. Zpravodajství ve formátu RSS.
Publikování nebo šíření obsahu Šípu Plus je bez písemného souhlasu ASTROSAT, spol. s r.o. zakázáno. Kontakt na redakci Všeobecná pravidla soutěží