11 
Pronikavý pohled, ďábelský úsměv a chraplavý hlas. Pro role špinavých padouchů z Divokého západu se narodil. Přesto byl jejich pravým opakem. Celý život strávil s jedinou ženou, byl zapřísáhlý abstinent, s koňmi to neuměl a zbraní se bál. A není divu. Celé mládí strávil v otcově krámku se sladkostmi v centru New Yorku.
Pomohl mu Hitler
Potomek polských Židů Abrahama a Berthy přišel na svět 7. prosince 1915. Spolu s bratrem a dvěma sestrami ale nevyrůstal v židovské komunitě. Rodina se usadila přímo v italské čtvrti, kde Eli dokonale „načichl", takže ho řada lidí později považovala za Itala.
Na univerzitě v texaském Austinu studoval historii a právě tam se poprvé dostal k divadlu, když se stal členem ochotnického spolku. V roce 1941 dostal povolávací rozkaz a díky armádě procestoval pořádný kus světa. Nejprve sloužil ve vojenské nemocnici na Havaji, pak se přesunul do marocké Casablanky a nakonec sloužil ve Francii, kde se znovu nečekaně setkal s divadlem. Když se nadřízení dozvěděli, že je ten šikovný zdravotník také amatérským hercem, hned mu dali rozkaz, aby pro pacienty nemocnice secvičil nějakou zábavnou scénku. Eli vymyslel hru, v níž vystupovali slavní diktátoři. Sám sebe obsadil do role Adolfa Hitlera, což byla vzhledem k jeho původu poměrně vtipná ironie. Scénka se setkala s velkým úspěchem a Eli si díky tomu uvědomil, že by se herectvím mohl živit i po návratu do civilu. A nápadu se v dalších letech skutečně držel.
Sexy kamarádka
V New Yorku začal chodit do herecké školy, kde se sešla velmi silná sestava. Mezi jeho spolužáky byl třeba Marlon Brando nebo Montgomery Clift. Později se k nim přidala i začínající Marilyn Monroe a Eli se stal jejím velkým kamarádem. Jak bylo jeho zvykem, na rozdíl od jiných se nenechal zmámit jejími půvaby a vše probíhalo ve vší počestnosti.
Navíc v té době měl oči jen pro další spolužačku Anne Jacksonovou (*1926). V roce 1948 měli svatbu a narodily se jim tři děti: Peter (*1951), Roberta (*1955) a Katherine (*1958). Marilyn přesto zůstala Elimu nablízku až do své smrti v roce 1962. Často se navštěvovali a občas mu dokonce hlídala děti.
Celá 50. léta nejevil Eli o film zájem, dokonce ho přímo okatě ignoroval, protože ho považoval za pokleslé umění. „K čemu bych potřeboval film? Divadlo je ve všech ohledech profesně výše. Je to jako nástěnný kalendář proti vydařené olejomalbě," říkal.
Profesní pýcha je jedna věc, ale účty za stále početnější rodinu druhá. Anne sice nevadilo, že několik let žijí na hranici chudoby, sama byla nadšenou jevištní herečkou, ale nakonec se s Elim shodli, že v jednom ohledu má film přece jen nad divadlem převahu – ve výši platů.
Erotické dusno
První roli před kamerou Eli pečlivě vybíral. Nakonec zvolil film režiséra Elii Kazana, s nímž se znal už z divadla. V kontroverzním dramatu Baby Doll sice nebyly vyloženě odhalené scény, přesto bylo prosyceno dusnou erotickou atmosférou. Puritáni protestovali, kritika byla nadšená. Eli si za svůj výkon odnesl Zlatý glóbus a dostal i britskou cenu BAFTA pro nejslibnějšího nováčka. Od té doby vzal film na milost, i když hlavní těžiště jeho práce stále zůstávalo v divadle. „Dalo by se říct, že ve filmu jsem hrál jen tehdy, když mi došly peníze," říkal se smíchem.
V roce 1960 se ucházel o roli benjamínka Chica ve westernu Sedm statečných, ale režisér John Sturges ho obsadil do role arcizloducha Calvery. Zajímavé je, že zatímco na plátně z něj šel strach, mimo kameru se potýkal prakticky se všemi westernovými proprietami. Překonat strach z koní a odpor ke zbraním mu dalo velkou práci. Zasunout kolt do pouzdra u pasu, aniž by se tam díval, se ale nenaučil nikdy.
Dalšího slavného padoucha Tuca si Eli zahrál ve westernu Hodný, zlý a ošklivý, přičemž filmaře přiváděl k šílenství nejen svou nešikovností, ale také zvláštní schopností přitahovat maléry.
Vypitá kyselina
Jednou se málem otrávil, když se omylem napil kyseliny z lahve od limonády. Ta se dávala do pytlů s penězi, aby se po úderu lopatou rychleji roztrhly.
Další horkou chvilku zažil při natáčení scény, v níž seděl na koni se svázanýma rukama za zády a na krku měl oprátku. Následný výstřel zvíře vyděsil, takže uběhlo více než kilometr, než se zastavilo. Celu tu dobu na něm Eli visel jen silou vůle. Potřetí při něm stáli všichni svatí ve chvíli, kdy ležel na kolejích a kolem projížděl vlak. Nikdo nepočítal s vyčnívající stupačkou, která herce málem připravila o hlavu.
Eli ale všechny nástrahy přežil a vykročil vstříc obdivuhodné dlouhověkosti a nevídané oddanosti herecké profesi. Prodělal dvě totální endoprotézy, měl problémy s páteří, kvůli mrtvici přestal vidět na levé oko, ale stále hrál. Do uměleckého důchodu odešel až v 94 letech.
Přestože se objevil ve více než 90 filmech, nikdy nezískal Oscara, dokonce neměl na kontě ani žádnou nominaci. Americká Akademie filmového umění tento nedostatek napravila v roce 2010, kdy mu udělila pozlacenou sošku za celoživotní dílo.
Eli zemřel 24. června 2014 ve svém bytě na Manhattanu. Srdce mu dotlouklo ve spánku. I padouši mívají krásnou smrt.
Co ještě nevíte
* V roce 1953 se zúčastnil konkurzu na film Odtud až na věčnost. Producenti byli jeho výkonem oslněni a roli mu nabídli. Eli ale mezitím vzal další roli v divadle, takže odmítl. Řada lidí se na něj dívala jako na blázna. Film byl totiž jasným hitem a později dostal osm Oscarů.
* Když jeho smrt v Sedmi statečných viděl poprvé jeho syn, vyčítavě se ho zeptal: „Tati, to jsi nemohl tasit rychleji než Yul Brynner?"
* Ve filmu Mustangové měl zahrát opilou scénu, ale jako abstinent s tím měl potíže. Nakonec mu poradili kolegové Marilyn Monroe a Montgomery Clift, kteří měli s alkoholem bohaté zkušenosti.
* Kostra, kterou našel na hřbitově ve filmu Hodný, zlý a ošklivý, byla skutečná. Patřila zesnulé španělské herečce, která si přála, aby mohla hrát i po smrti.
* Nakonec se s nálepkou filmových záporáků smířil. Říkal: „Vždycky, když hraji zloduchy, tak si představuji, co s těmi penězi, které uloupí, asi udělají. Koupí si třeba drahé hedvábné oblečení a krásné koně."
