Tyhle hory nesjedete

Na úvod jedna zajímavost. Obecně prezentovaný fakt, že nejvyšší horou světa je Mount Everest, není tak docela pravdivý. Některé hory totiž začínají pod hladinou moře či oceánu a nad hladinu ční třeba jen malý kousek. Jednou z nich je Mauna Kea na Havaji. Ta stoupá nad Tichý oceán do výšky „pouhých“ čtyř kilometrů – ovšem pokud byste ji na dně „odřízli“ a postavili vedle Everestu, dočkáte se pořádného překvapení – Mauna Kea by se tyčila 10 205 metrů nad zem!

Ovšem i pokoření „pouhých“ osmitisícovek je pro obyčejného smrtelníka takřka nemožné. Pokusy o výstup jsou uskutečnitelné prakticky jen v dubnu a květnu, kdy v těchto výšinách panují přijatelnější podmínky. I tak se horolezci musejí připravit na nepředstavitelnou řeholi. Vždyť v tzv. pásmu smrti (nad osmi tisíci metry) obsahuje vzduch pouze třetinu kyslíku, což zvyšuje riziko otoků na mozku, ztráty zraku, srdečních záchvatů a halucinací.

Jen pro příklad: v osmikilometrových výškách je vzduch tak řídký, že tu nehoří ani letecký petrolej, tudíž není možné doletět sem běžnou helikoptérou. Už v „pouhých“ pěti kilometrech nad mořskou hladinou navíc začíná lidské tělo stávkovat – dehydratace, bolest hlavy, otékání obličeje, silné záchvaty kašle, praskliny na jazyku…

Klikněte pro zvětšení!

Přesto jsou mezi námi tací, pro něž až v těchto životu nebezpečných místech začíná ta pravá akce – nadšenci provozující skialpinismus, tedy aktivitu spojující horolezectví a lyžování. Jinými slovy: „vyškrábat“ se na pokud možno co nejvyšší horu (výjimkou není ani Mount Everest či K2) a tu pak sjet na lyžích či na „prkně“. Riziko je zřejmé: neznámé prostory, v nichž číhá nejedna překážka, strmý sráz, bezpočet dlouhých skoků do „prázdna“, ale třeba i nebezpečí lavin. Odměna je však sladká, máloco se vyrovná pocitu, který zažijete při jízdě v panensky čisté přírodě, a adrenalinu, který vás při vědomí nebezpečí „rozpumpuje“ na nejvyšší obrátky.

Jedním z těchto „sebevrahů“ je i Čech David Fojtík. Ten loni v květnu nejprve vylezl a následně sjel na lyžích 8167 metrů vysokou horu Dhaulagiri (Bílá hora) v Nepálu. „Sklouzat“ tenhle krpál se mu povedlo jako prvnímu člověku na světě a jednalo se o vůbec nejdelší sjezd souvislé linie v historii! „Úžasné je, že jsme tak velký cíl dokázali realizovat jen s mini týmem amatérských sportovců a navíc bez pomoci umělého kyslíku a šerpů,“ pyšní se Fojtík, který se v minulosti vyšplhal i na Mount Everest.

Osmitisícovky světa

Střecha světa

Himálaje (hima – sníh, álaja – obydlí) jsou nejvyšším pohořím světa. Oblast, kde se nachází tzv. střecha světa, byla vytvořena obrovským tlakem po nárazu indické desky na starý asijský kontinent asi před patnácti miliony let. Indická deska se zasunula pod euroasijskou a tu vyzdvihovala vzhůru, čímž se začal utvářet horský masiv Himálají, které jsou proto nejvyšším pohořím světa. Tento proces trval miliony let a stále ještě pokračuje…

Klikněte pro zvětšení!

Čech Tomáš Kraus: Pokoří všechny svahy!

Ten nápad zněl přímo šíleně! Extrémní lyžař Robin Kaleta sjížděl po sněhu Lomnický štít v Tatrách a pozorující Tomáš Kraus, česká olympijská naděje ve skikrosu, bez hnutí brvy pronesl: „Tohleto? To dám i v létě!“ A jak řekl, tak se také stalo. Nazul lyže a pustil se bezhlavě po kamenitém svahu dolů. Jiskry, skoky, pády, nechybělo nic. On přežil. A dokázal, že sjet se dá – nejen na sněhu – opravdu všechno. Nevěříte? Video s pokusem Kalety a Krause najdete na webu www.sipplus.cz

(lvg)

Štěpán Šimůnek