
PRAHA - Mohou být milí, chytří, slušní, a přesto se jich okolí často straní nebo dokonce štítí. I takový může být život lidí, kteří onemocněli psoriázou, nevyléčitelnou nemocí, kterou všichni znají pod českým názvem lupénka a která postihuje největší orgán našeho těla, kůži. Po celém světě jí trpí asi 25 milionů lidí.
Rudá popraskaná kůže plná trhlinek, žluté zkroucené nehty na rukou i nohou, prsty, které vypadají, jako by byly plesnivé. Tělo poseté šedivými šupinkami, které neustále odpadávají z těla. Bolest, svědění, pocity méněcennosti, které u mnohých pacientů mohou skončit až myšlenkou na sebevraždu. Odhaduje se, že lupénkou trpí každý padesátý člověk.
Přitom zatím neexistuje lék, který by psoriázu uměl vyléčit, dostupné přípravky pouze potlačují hlavní příznaky, které se objevují na kůži. "Lupénka má mnoho podob, jsou dokonce příznaky, které vidět nejsou a pacienty vyřadí dlouhodobě nebo dokonce trvale z běžného života," vysvětluje profesorka Jana Hercogová z pražské nemocnice Na Bulovce. "Jen málokdo také ví, že nemoc není infekční, nikdo ji nemůže dostat po fyzickém kontaktu s nemocným a není důvod se nemocným lidem vyhýbat," dodává renomovaná dermatoložka.
Nemoc mě vyřadila ze života
Pavel Mastík trpí lupénkou už několik let. Dokonce kvůli ní musel odejít z práce. "Mám tzv. psoritickou artritidu. Nemoc napadla klouby uvnitř těla, a to je velice bolestivé. Z třiceti dnů v měsíci jsem dvacet dnů pohyblivý, ale zbývajících deset se nemohu pohnout," líčí Šípu své potíže pacient s lupénkou.
Zdaleka to však nejsou jeho jediné problémy. "Poslední výzkumy ukázaly, že psoriáza zatěžuje psychiku nemocného mnohem více nebo stejně jako třeba u nádorového onemocnění či infarkt myokardu. Zhruba v deseti procentech případů dříve či později takový pacient pomyslí na sebevraždu," doplňuje pacienta profesor Petr Arenberger, přednosta kožní kliniky vinohradské nemocnice v Praze.
Svitla nová naděje
Onemocnění může mít mírnou, středně závažnou až závažnou formu. Podle toho, jak velkou část těla lupénka napadla a v jaké síle se volí léky. Lehká forma se léčí mastmi, oleji a krémy. Jde zejména o steroidní kortikoidy, které mají však vedlejší účinky a léčba se musí přerušovat. U těžší formy nastupuje navíc ultrafialové záření, takzvaná fotoléčba. Ideální je také pravidelně jezdit k Mrtvému moři, které má na nemocnou kůži díky extrémnímu množství soli, magnézia a dehtových látek blahodárné účinky. Na středně těžkou až těžkou formu nemoci pak lze použít biologickou léčbu, takzvaná biologika ve formě infuzí nebo injekcí.
"Novou nadějí pro chronicky nemocné pacienty se jeví přírodní přípravky Dr. Michaels. Kombinace čisticího gelu, masti a tělového mléka dosahuje u chronicky nemocných pacientů vysoké efektivity už do několika týdnů. Úspěšnost je přes 80 procent a přípravek neobsahuje žádné kortikosteroidy," shrnuje výsledky testů na klinice profesorka Hercogová.
Vladislava Tomanová
MĚLNÍK - První flíček se na těle Ondřeje Tichoty (28) objevil, když mu bylo něco málo přes 11 let. Původně nenápadná rudá skvrnka postupně zachvátila téměř celé tělo. Od té doby se usměvavý sympaťák učí žít a prát s lupénkou. Teď je čtyři měsíce bez problémů.
Bylo to jak na houpačce. Po náporu choroby, která postupně zachvátila nohy, ruce, hlavu i trup, hledali Ondřej a jeho nejbližší všechny možné metody léčby. "Na začátku nebylo nic jiného než kortikoidy, pomáhalo mi slunce, kterému jsem se rád vystavoval, a pobyt u moře. Za slanou vodou jsem holt musel. Úspěch byl dočasný, klid od rudých skvrn a rohovění kůže jsem měl tak na dva měsíce," vzpomíná mladík.
Zkoušel prý kdeco. "Nadějně vypadala biologická léčba, ale tu pojišťovna hradí jen několika stovkám lidí, kterým nic nezabíralo. U mě aspoň zafungovala světloléčba a koupele v léčebném centru v Praze-Čimicích, kam jsem při tříměsíčních kúrách denně dojížděl," svěřil se Ondřej Šípu se svou terapií.
Zlom v jeho životě přinesla léčba přípravky Dr. Michaels. "Nebál bych se je nazvat malým zázrakem. Během pár týdnů přinesly obrovské zlepšení!" je nadšený Ondra, který už čtyři měsíce bez obav nosí kraťasy a trička s krátkým rukávem. "Za tři sady preparátu jsem dal asi devět tisíc. Tolik stál můj absolutní pocit štěstí," usmál se mladý muž. Obličej a hlava Ondřeje se zcela zhojily po čtyřech týdnech, zbytek těla po osmi a nohy po deseti týdnech.
Statečný mladík má letos vůbec dobrý rok. Úspěšně dokončil magisterský obor mediálního studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Ondřej zpívá s mělnickou kapelou Lykke til. Při koncertech ložiska lupénky zakrýval a v horku zpíval v bundách a košilích s dlouhými rukávy.
(vlt)

Copyright ASTROSAT, spol. s r.o., 2010, všechna práva vyhrazena. Zpravodajství ve formátu RSS.
Publikování nebo šíření obsahu Šípu Plus je bez písemného souhlasu ASTROSAT, spol. s r.o. zakázáno. Kontakt na redakci Všeobecná pravidla soutěží