Pátek 28. května byl jedním z mála slunečných dní letošního studeného a uplakaného jara. „Snad sluníčko svítí i Filípkovi na cestu do hezčího života,“ zašeptala zkroušeným hlasem jeho maminka Renáta Orságová po našem příjezdu do Nového Hrozenkova. Z novinářů jsme byli jediní, kdo se přijel s malým Filípkem rozloučit.
Spolu do poslední chvíle
„Všechno bylo tak strašně rychlé,“ říká paní Renáta a kapesníkem otírá své uslzené oči. „Ve čtvrtek 13. května jsme Filípka odvezli do nemocnice s virózou. Nejdřív vše vypadalo nadějně, ale v úterý se začal jeho stav hodně zhoršovat.“ Paní Renáta byla u Filípkova lůžka vždy po celý den, pouze na noc jezdila domů trochu si odpočinout.
„O týden později, ve čtvrtek 20. května večer mi volal pan doktor, že s Filípkem je to hodně špatné, abych přijela, protože do rána se může stát cokoliv,“ pláče při vyprávění paní Orságová. „Celou noc jsem ho držela za ruku, hladila po vláskách a prosila, aby to nevzdával. Slibovala jsem mu, že budu navždy stát vedle něho, že spolu všechno zvládneme.“
Přestože byl Filípek v bezvědomí, vždy, když na něho jeho maminka promluvila, přístroje měřící srdíčko zaznamenaly zvýšenou frekvenci. „Vím, že mě vnímal. Byli jsme spolu do poslední chvilky.“
Filípek zemřel v pátek 21. května v 8:30 ráno. „Nevím, co bude dál, jak mám teď žít? Už nikdy se ráno neprobudím a neuslyším Filípkův hlásek. Už nikdy mi neřekne mami a nenatáhne po mně své malé ručičky,“ dává zoufalá matka průchod svému žalu. „Proč mi bůh Filípka dal, když si ho pak za dva roky vzal zpět? Svět není spravedlivý,“ odmlčí se žena.
Odejděte, nebo na vás zavolám policii
Smuteční oznámení o Filípkově úmrtí přinesla paní Renáta také na radnici, se kterou spolu s manželem vedla letitý spor kvůli plísni v obecním bytě. Ten získali od města v roce 2003 po letech čekání v pořadníku a na problémy s vlhkými zdmi i plísní upozorňovali radnici od samého začátku. Teprve po narození třetího syna Filipa, u kterého lékaři dva dny po porodu odhalili vážnou vadu ledvin, však zažádali o výměnu. Radnice se k problému otočila zády a dokonce obvinila samotné Orságovy, že si za špatný stav bytu mohou sami. Místostarosta Karolínky Luděk Klíma, kterého mnozí obyvatelé města považují za skutečnou hlavu Karolínky, dokonce označil za možnou příčinu akvárium, které měla rodina doma!
„Neřekli mi ani upřímnou soustrast, neslyšela jsem od nich slovo lítosti, ani malou omluvu,“ popisuje chování starosty a místostarosty paní Orságová.
Podobně se vedení radnice chovalo i při naší návštěvě. „Nevím, proč bychom měli paní Orságové zasílat nějaké kondolenční oznámení, neposíláme ho ani lidem, kteří jsou veřejně činní, tak proč bychom to měli dělat v tomto případě?“ reagoval na náš dotaz starosta Tomáš Hořelica, který prý necítí za úmrtí malého Filípka žádnou vinu. „Podle našich posudků byla v bytě jen malá plíseň. Pokud Orságovi potřebovali sterilní prostředí, měli zůstat v nemocnici. My jsme pro ně v té době žádný byt k dispozici neměli,“ dodal Hořelica.
„Pan starosta má pravdu v tom, že radnice žádný volný byt neměla, ale plete se v tom, že on sám nenese žádnou vinu. Minimálně se mohl chovat trochu lidsky, za rodinou zajít a poptat se, jak by jí mohl pomoci. Město mohlo třeba vyhlásit sbírku na pomoc malému Filipovi,“ míní jeden ze zastupitelů Karolínky, který si nepřál zveřejnit své jméno.
A místostarosta Klíma? Ten se s námi odmítl o případu Orságových bavit úplně a nechal nás vyhodit ze své kanceláře. „Dejte mi pokoj a okamžitě odejděte, jinak na vás zavolám policii!“ reagoval na naši žádost o rozhovor.
Byl oslaben antibiotiky
Podle lékařů mohl přitom Filípek zápal plic přežít, pokud by za sebou neměl prodělanou infekci, kterou způsobila právě plíseň v bytě. „Jeho tělíčko bylo oslabeno dlouhodobým užíváním antibiotik a nedokázalo se proto viróze ubránit. Kdyby mohl vyrůstat ve zdravém prostředí, nebyla by jeho imunita natolik oslabená a šance na záchranu by byla mnohem vyšší,“ cituje slova lékařů Renáta Orságová. „Nepřeju nikomu nic zlého, ale nechápu, jak mohou místostarosta a starosta nyní žít se svým svědomím. Ale oni nejspíš žádné nemají. Moc bych si přála, aby si tohle obyvatelé Karolínky uvědomili a při podzimních volbách se s těmito lidmi rozloučili,“ říká paní Orságová.
Už je v dobrých rukou
Poslední sbohem Filípkovi Orságovi přišlo v páteční odpoledne 28. května do kostela v Novém Hrozenkově dát několik desítek lidí. Přinesli květiny a plyšové hračky. „Modleme se za Filípkovu duši, ať najde klid v božím náručí. Modleme se i za jeho rodiče, kteří nyní prožívají nepředstavitelnou bolest v srdci. Prosím, věřte, že váš syn je nyní v dobrých rukou a čeká ho život věčný, bez bolesti a zklamání“ rozloučil se s chlapečkem pan farář.
Na místo posledního odpočinku doprovodil Filípka zvuk kostelních zvonů a zpěv ptáků. Sluníčko svítilo na okolní nádherné beskydské kopce. Takto se má odcházet na druhý břeh, ale v mnohem pozdějším věku.