Kdo vás přihlásil do soutěže?
Přihlásila jsem se sama, ale bylo to hlavně na popud mojí nejlepší kamarádky. Stále mě přesvědčovala, že bych to měla zkusit.
Jak soutěž začala?
První casting se konal v listopadu v Plzni, další v prosinci v Praze a pak už postoupilo jen dvanáct finalistek. Popravdě řečeno, moc jsem s postupem do finále nepočítala, jsem trochu pesimista.
Čím jste jako malá chtěla být a jak to dopadlo?
Jako malá jsem si přála být modelkou, herečkou, tanečnicí, ale bylo také období, kdy jsem toužila být učitelkou. Dnes však pracuji jako asistentka a zároveň se věnuji také modelingu.
Takže jste od mala měla myšlenky na podobné soutěže?
Přesně tak. Odmalička jsem si přála být jednou z těch princezen, které jsem vídala v televizi a toužila jsem po tom promenádovat se v krásných šatech.
Soutěž byla zřejmě náročná, co vás stálo nejvíc nervů, a naopak, co bylo nejpříjemnější?
Od samého počátku, kdy jsem byla zvolena do finále, to byl pro mě jeden velký zážitek. Užívala jsem si to naplno. Nejnáročnější byly asi nácviky týden před finále, ale protože jsem vlastně dělala to, co mě baví, tak mi to na síle neubralo.
Co na to vaše rodina a přítel?
Musím se přiznat, že jsem to rodičům dlouho tajila, měla jsem strach, aby si někdo nemyslel, že jsem se do soutěže dostala z protekce. Takže rodiče se to dozvěděli až na poslední chvíli, kdy už jsem v soutěži byla. A zachovali se skvěle. Drželi mi palce a ve všem mi pomáhali. To samé musím říci i o příteli.
Která část soutěže vás bavila nejvíce?
Adrenalinová část, tam jsem se opravdu pobavila.
Jaký byl finálový večer?
Jedním slovem nádherný, obrovský zážitek.
Našla jste si v soutěži nějaké kamarádky, nebo to bylo hlavně o konkurenčním boji?
Celkově si myslím, že jsme byly dobrou partou, ale nejblíže jsem měla k Šárce Laubendorfové a Verče Machové. Doufám, že nám kamarádství vydrží i do budoucna. Žádné konkurenční zápolení mezi námi nebylo.
Jaký byl Jean Claude van Damme, povídal si s vámi v zákulisí?
Vůbec jsem se s ním osobně nesetkala.
Slavilo se po skončení soutěže?
No, to určitě. Všichni jsme byli rádi, že je to za námi. Odpadl stres a nervozita.
Takže jste byla při soutěži nervózní?
Já osobně jsem trému neměla. Ačkoliv jsem normálně nervák, tak jak jsem to všechno týden dělala dokola, tak jsem se pak při finále chovala automaticky a byla jsem klidná. Prostě všechny zkoušky mě dokonale připravily.
Co vám tato soutěž dala a naopak vzala?
Nevzala nic, naopak. Dodala mi více odvahy.
Při výšce 177 cm vážíte 56 kg. Máte nějak omezený jídelníček?
Naopak, já jsem hrozně na sladké, třeba na čokolády. Ale myslím, že jím vyváženě, střídám ovoce, zeleninu, akorát maso mi nechutná. A nejraději mám svíčkovou od maminky. Jenom tu omáčku, tu baštím jako polévku, ani knedlíky nemusím. A docela mi chutnají mořské plody. Diety nedržím, jím vše, na co mám chuť.
Zdroj: denik.cz
4 
