Co se vám vybaví, když se řekne Velmi křehké vztahy?
Zajímavá zkušenost. Když jsme začínali, tak o tom nikdo nic nevěděl, spíš byla negativní reakce na přijímání rolí. Já jsem tu roli přijal, protože jsem po čtyřech dílech měl umřít, což se taky stalo. Pak se ale zjistilo, že se ta moje figura publiku zalíbila, takže mě probudili. Netušil jsem, jak to bude trvat dlouho, ale říkal jsem si, že každá zkušenost je dobrá z hlediska času a náročnosti na text. A já si jí velmi vážím.
Teď se díváte na nekonečné seriály jinak?
Já myslím, že se zhoršila úroveň seriálů celkově, což je dáno tím, že se zvýšila poptávka, a to znamená, že se musí zvětšovat nabídka, televize se musejí předbíhat a nejsou dostatečně připravené. Ale ta dvojice děvčat, co psala Velmi křehké vztahy, je velice talentovaná a tím to bylo to jiné.
Je vám líto, že seriál končí?
Já jsem skončil dřív, odešel jsem z toho, protože se mi najednou zdálo, že už tam jenom posedávám a to téma, které bylo na začátku, se rozplynulo. Tak jsem se s velkým respektem z obou stran odporoučel a není mi toho líto. Už jsem neměl co hrát. Nemohl jsem tam projevit vlastní invenci, takže by to bylo jen o vydělávání peněz, i když zdaleka ne takových, jak si lidé myslí.
Na co budete nejraději vzpomínat?
Já si moc vážím těch dvou autorek. Jinak na začátku, když se tam objevily nové tváře, tak jsem měl pochybnosti o jejich talentu. Ale během natáčení se většina těch herců výrazně zlepšila. A najednou jsou z nich respektované osobnosti, což jim přeju.
Dostal jste jinou nabídku do seriálu?
Žádnou nabídku nemám a docela to chápu, protože kdybych byl producent nějakého nového seriálu, tak bych nepočítal jako s tahákem se starým dědkem. Myslím, že by to nikoho nezajímalo. Já když jsem byl mladý, tak mě také zajímaly problémy mé generace. Na druhou stranu někdo by se mohl zamyslet nad problémy aktivního stáří, myslím, že to je velké téma. A možná, že se objeví takový seriál o tom, jak žít, když jste v penzi a máte před sebou deset nebo patnáct let života. Jak nebrat jen penzi a nadávat na poměry. Já bych krále Leara hrál okamžitě, kdyby mi ho někdo nabídl, ale to je problém.
Jak se vám líbí seriál Vyprávěj, kde hraje vaše manželka Nina Divíšková?
Jsem strašně rád, že Nina na sklonku kariéry takhle hraje a je oblíbená. Já jsem jí celý život věřil a díval jsem se dost smutně na to, když málo hrála. Taky proto, že my jsme byli celá léta mimo Prahu a nebyli jsme zapojeni do takové té pražské společenské smetánky. Já jí to hrozně přeju a upřímně se bavím, protože ona je jedna z těch hereček, které hrají celým tělem, nejen hlavou. Já jsem v ní celý život viděl trochu někoho jiného. Bral jsem si jí jako takovou aristokratickou noblesní urozenou dívku, ke které jsem vzhlížel jaksi až anticky. A teď, když vidím takovou babku, která je plná života, tak mě to těší a jsem tím překvapený. Je to nové a ona se tomu velmi věnuje.
4 
