Šíp.deník.cz

Lucie Bílá: Cítím se být v bezpečí

Lucie Bílá vánoční, celá v bílém
Lucie Bílá vánoční, celá v bílém
Zdroj: Dušan Šimánek
Sdílej článek:

Sváteční melodie plné citu nabízí první vánoční album Lucie Bílé. Deska, která si v názvu hraje – ne zahrává – se zpěvaččiným uměleckým příjmením (Bílé Vánoce Lucie Bílé). Živě ji na předvánočním turné představila na severu Čech v Roudnici i v Teplicích. Ale nejen tam desce, na níž Lucie předvádí pokoru, klid, ticho, posluchači uvěřili. Za měsíc si ji k počátku prosince koupilo 39 tisíc lidí (a ke dnešku už jistě mnohem víc). To od hudební společnosti Supraphon vyneslo Lucii Bílé hned trojplatinovou desku. Spolu s ní ji dostali i její spolupracovníci, kapelník a klavírista Petru Malásek a textař Pavel Vrba. Ta hudební i citová investice se zkrátka zúčastněným vyplatila. Více v rozhovoru s Lucií Bílou.

Prozraďte, jak budou letos vypadat vaše Vánoce?

Jako každý rok: tatínek bude dělat řízky, maminka bramborový salát, celá rodina půjdeme k místní kapličce, zapálíme si svíčky, se sousedy si popřejeme krásné Vánoce… Venku si dáme svařák – a poběžíme ke štědrovečernímu stolu a k vánočnímu stromečku!

Prozradila jste, že pro natočení své první vánoční desky jste hledala ten správný okamžik a ten správný čas. Čas, kdy jsem obklopena těmi nejlepšími. Kterými, řeknete?

Začnu klavíristou Petrem Maláskem. S ním už máme odehrány spousty koncertů, je mezi námi krásné přátelství, navíc je to vzácný člověk. Pavel Horák, další vzácný člověk, je sbormistrem chlapeckého sboru Boni Pueri, se kterým spolupracuji už sedmnáct let. Dalším je textař Pavel Vrba, se kterým nic společného takhle velkého, jako je zmíněné vánoční album, dosud nemáme. Mám skvělou kostýmní návrhářku, skvělou vizážistku, skvělého manažera, spoustu dalších vynikajících spolupracovníků. S mnohými pracuji už řadu let; vyznávám princip loajality: když se mi s nimi dobře dělá, proč je měnit? A musím zmínit i Supraphon. Po pětadvaceti letech jsem se vlastně vrátila domů, u Supraphonu jsem totiž vydala své první album.

A jaký byl ten „návrat domů“?

Vlastně jsem si to všechno naplno uvědomila možná až na křtu alba. Řadu let jsem nahrávala jinde – a najednou Supraphon přišel s krásnou, noblesní nabídkou a všechno, na čem jsme se domluvili, s velkorysostí jemu blízkou, splnil. Včetně nádherného obalu, který nová deska má. Věřím, že když posluchači album uvidí, budou mít chuť si ho i poslechnout; obal skutečně prodává, to je moje letitá zkušenost. V Supraphonu se cítím být v bezpečí. Je mi tu dobře, jsem mezi lidmi, kteří si mě hýčkají. To je moc důležité; pro svoji práci dělám maximum a to samé vyžaduji od svého okolí. Jsem na tu desku se vším všudy moc pyšná.

Budete u této společnosti vydávat desky i nadále?

Když přijdu s nějakým pokladem k firmě a ona se zachová tak noblesně jako Supraphon, to by bylo, abych u něj nevydala další cédečko!

Je vaše první vánoční CD také podnět k zamyšlení, jakési zastavení…?

Já jsem se nikterak zásadně zamýšlet nechtěla. Šlo mi o to, aby vzniklo CD, které by bylo dobrým podkresem krásných vánočních dnů, úžasné štědrovečerní večeře, rozbalování dárků a toho všeho, co by se v této době mělo dít. Že jeden druhého doma rozmazluje.

Takže…

Takže kdo chce, zamyslet se může. Texty Pavla Vrby jsou nádherné a přímo k tomu vybízejí: mezi řádky obsahují tolik nádhery, tolik skvělých postřehů… takové texty může psát jen tak citlivý člověk, jakým je Pavel Vrba. Každý si v nich určitě najde to, co hledá.

Co například?

Někdo „jenom“ klid a vánoční náladu, někdo moudra a poezii, někdo zase pastvu pro oči. Jestli mě fotograf Dušan Šimánek vidí tak, jak mě vyfotografoval na titul, tak si myslí, že jsem hezká holka. (smích) Přitom to celé není o kráse mojí, ale o kráse jako takové, o čistotě a laskavosti, je tam ten křišťál, papírové šaty… Jsem ráda, že tuhle desku mám. Určitě bude dlouho jedním z mých největších pokladů.

Bílé Vánoce Lucie Bílé
(Supraphon 2010)

Místo recenze…

Už z rozhovoru sálá nadšení Lucie Bílé pro vánoční písničky. A z alba dobře slyšíme, s jakým citem a radostí přistupovala k „zasněženým“ hitům i sněhobílým písním málo známým.

Netěšte se ovšem (pouze) na koledy, těch klasických je zde minimum. Třeba píseň „To je den“ sem patří spíše svou náladou. Je to balada s pěkným saxofonem jazzmana Františka Kopa. Netřeba představovat klasiku Tambor (v originále Little Drummer Boy), také Ave Maria od Franze Schuberta je zde logicky – a navíc v latině. Takže v z Marií je česky až Bachova Ave Maria, která desku uzavírá. A je to také asi dosud nejznámější Luciina vánoční písnička. Letitá.

Komukoli by dnes „stačil“ duet s Karlem Gottem či Martou Kubišovou – a měl by na vánočním CD „vystaráno“. Jenže Lucie Bílá pozvala oba dva. Inu, maximalistka

Karel Gott a sbor s ní zpívají na nové desce majestátnou „A jsou svátky“ s textem Pavla Vrby. Ten má přitom na desce lví podíl se svými osmi texty ze čtrnácti. A slyším–li v písni „To je den“ z Luciiných úst slova „Já z dárků strach mám“, je navíc zcela jasné: typický vánoční song to určitě není! Ano, Vrba.

Spolu s Martou Kubišovou Lucie Bílá vsadila na odvázané semaforské retro Purpura (Šlitr/ Suchý). Lucie do ní dala radost, Marta zkušenost, řekl bych.

A další radosti alba Bílé Vánoce Lucie Bílé? Tedy kromě obalu, který dělá ze zpěvačky celkem laskavou Sněhovou královnu? Takovou, která nebaží po lásce chlapce Káje? Potěšil mne song „Být dítětem svítícím“, známý z dávného repertoáru Marty Kubišové jako Balada o bohu Panovi. Fajn je tu i hit Slyš chór (znáte jako Gottovu Už z hor zní zvon) i vánoční klasika Rolničky, zahraniční píseň se slovy Vladimíra Dvořáka (ano, toho od Bohdalové). Jestlipak také on Lucii Bílou z nebe chválí?

RADEK STRNAD, ZDENĚK BROUČEK

Zdroj: bulvar.denik.cz

Sdílej článek:

Doporučené články

Partnerské horoskopy

Přehled partnerských vztahů