9 
Předpověď počasí na sobotu byla mizerná. Měl smůlu, kdo nad tím mávl rukou a špatně se oblékl na Slavnosti města Děčína, oslavu 65. let ČRo v Ústí, Chabařovickou pouť či Otevření lázeňské sezony v Kadani s hvězdami Olympic. „Slušně jsme tam mrzli,“ otřásla se při té vzpomínce kolegyně Karolina Grzybowská z Chomutovského deníku.
Zima hloupá
Kvůli mizernému počasí jsme v sobotu 15. května vzdali Slavnosti města Děčína, respektive jejich součást, Hudební festival Labe, už v polovině. A bohužel tak přišli o Katapult, Monkey Business, Support Lesbiens i efektní noční laser show na břehu Labe.
I to, co jsme viděli – tedy Airfare, Martina Chodúra a Petera Nagyho s kapelou Indigo – ovšem stálo zato. Když skončil déšť a lidé přišli z pivních březňáckých stanů blíž pódiu na pěnivé soutěže i muziku, čekala je show, hity, zábava. Jen za 100 korun – nekupte to!
Pozvali i na AniFest
Podobně dobře, ale zdarma, se bavili nejmladší s rodiči na louce za děčínským zámkem. Divadlo V Pytli tu pro ně mělo soutěže o sladké odměny, svým „kolo vzducholoď promítačko strojem“ už zvalo na velký a pestrý filmový festival AniFest 2010. Ten začíná už v úterý 18. května, poprvé přitom bude v severočeských Teplicích.
Pražští Airfare, tři mladíci a bubeník Richard Scheufler ml. z Ústí, syn slavného českého hudebníka – baskytaristy Kocábova Pražského výběru 2 – rozehřívali publikum melodickým rokenrolem. Tu ostrým, jindy až swingujícím. Lidí zatím bylo méně, ale fanynky vypadaly spokojeně. Čas zábavy pro celou rodinu se ale blížil.
O dost víc lidí už měl totiž Martin Chodúr, vítěz 1. československé SuperStar. „Hlasovali jste pro něj v televizi?“ burácel z pódia moderátor Zdeněk Lukesle z Hitrádia FM z Ústí. To také pořádalo v areálu festivalu soutěže o videokazety.
Beatles i novinky
Nezvykle v civilu – známe ho spíš v obleku – zpíval Martin Chodúr to nejlepší ze světového popu. Od Toma Jonese taneční Sexbomb, Cohenovu krásnou pomalou Hallelujah… „Znáte ji z jednoho filmu,“ tvrdil zpěvák. „A také od Johna Calea či Nicka Cavea a česky od Lucie Bílé,“ dodávám.
Od kolegy Rišo Müllera zazpíval písničku Cigaretka na dva ťahy. „Omlouvám se za svoji slovenštinu. Nejsem s ní na tom nejlíp,“ řekl poté publiku. A přidal i písničku Rozeznávám. Jinak ale byly slovanské jazyky při jeho vystoupení spíše v defenzivě.
Pomalá píseň Forest
Slavné Brouky připomněl Martin hitem Yesterday, nevynechal ale ani Robbieho Williamse či Lady Gaga (Paparazzi). Začínal taneční písničkou Celebrate ze své úplně nové desky, která prý už je hotová – „Nejde na ní tedy už nic změnit,“ smál se vítěz – a jen se domíchává někde v zahraničí. Z ní zpíval i další hit Hey Girl, či pěknou pomalou Forest.
Na jevišti byl ale Martin Chodúr spíš statický. „Víc se odvazuju s orchestrem nebo s kapelou, než na playback,“ řekl Deníku poté, co rozdal nadšeným fanouškům stovky autogramů.
Nagy? Hitový i vtipný
Bylo to nečekané, ale slovenský slavík Peter Nagy se znovu obnovenou kapelou Indigo a rockovým drajvem vyvolal v Děčíně u Labe bouři. „A teď přijde někdo, jehož plakáty visely ve vašich pokojíčcích už před 25 lety,“ tvrdil moderátor Zdeněk Lukesle publiku. Samozřejmě mířila jeho slova na dámy středního věku.
A Peter? Stále si sice stěžoval na zimu a jeho oblečení bylo civilně rockové, odznáček - vyplazený jazyk Rolling Stones - zdobil jeho čapku a lebka s kostmi tričko pod ocvočkovanou bundou. Ale té nostalgie! Hitové a vemlouvavé reggae Korálky od Natálky, rockový Profesor Indigo – jeho úplně první hit. A nadšení publika, kolik mohlo být těm dětem, co mu aplaudovaly? Zněla i další hitovka Žraloky plačů z jeho poslední desky – loňského supraphonského 2CD Labute a havrany – ale i ironický Velký zadok. „Svět je velký zadok, záleží na vkusu…“
„Bolševici nám zůstali hodně dlužní v sexuální výchově. Tak jsem napsal tuhle písničku,“ smál se Nagy. A vzpomínal: „Jako pionýři jsme měli na opascích heslo Vždy připraven. Ta přezka byla takhle hezky nad poklopcem,“ předváděl rozpustile kde ji sám nosil.
„Ještě můžete,“ provokoval často své fanoušky. „Teď vám zahraje sólo náš bubeník, Eskymák,“ vtipkoval o zimě.
Peter si povídal s publikem
„A co teď budeme hrát?“ oslovil zase publikum Peter. „Chráň si svá bláznovství,“ vykřikla jedna z jeho dávných fanynek. „Správně, vyhrála jste,“ naběhl bubeník na okraj pódia a hodil jí jednu paličku. „Tak co budeme hrát,“ trval si na svém Nagy. „Nic – nemáte už paličky,“ vrátila mu to ona obdarovaná dáma.
„Vy jste úplní blázni,“ smál se na publikum Nagy, když viděl jejich euforii. „Vy se tu radujete z každé muziky, zima nezima. A to vás ještě čekají moji kolegové,“ prorokoval. „Ale že jste takoví – to je správné. Takže – Chráň si svá bláznovstvá!“ A s ní se další písničkou ptal: „Myslíš na to, na čo myslím já?“
Jen jediný vtípek od Nagye jsem nepochopil, respektive nezachytil jsem, jestli je o kapele, či o publiku. To když padla zmínka, že už budou brzo končit, že musí být v ústavu do šesti zpátky. Vlastně ano – bylo krátce před 18. hodinou. Před losováním o videokameru pro toho, kdo si koupil tričko nebo kšiltovku Březňáka, který byl spolupořadatelem Slavností.
Po koncertě na Nagye – podobně jako před tím na Chodúra – čekaly za plotem fanynky s památníčky. Méně než na Martina, ale byly tam. A to i přesto, že jim vyžadovanou Kristýnku, na kterou mnozí čekali, nakonec nezazpíval.
(zdroj: bulvar.cz)
