16 
Princ z Persie: Písky času je nejnovějším filmem hollywoodského megaproducenta Jerryho Bruckheimera, člověka, který je zodpovědný za takové hity jako Piráti z Karibiku, Lovci pokladů a Armageddon. Není tedy překvapením, že se Bruckheimer nenechal zaskočit několika štíry, písečnou bouří nebo jinými překážkami – neboli „fyzickými výzvami“, jak jim poklidně říká – které se hodlají postavit mezi něj a další kasovní trhák.
Nový Bruckheimerův megahit
Přesto je ale film, v němž září Jake Gyllenhaal v roli titulního prince, čelícího svým nepřátelům s mečem v ruce, i na Bruckheimerovy pozměněné standardy přece jen poměrně velkolepým projektem.
Film se natáčel po dobu pěti měsíců jak v exteriérech v Marakéši a Ouarzazate v Maroku, tak v Pinewood Studios v Londýně, pracoval na něm štáb, čítající 2000 členů a bezpočet statistů, a kvůli jeho vzniku bylo třeba vyrobit více než 7000 kostýmů a postavit jedny z největších kulis, jaké kdy byly v poslední době v Hollywoodu postaveny.
„Ve filmu je spousta intrik, dramatu, komediálních prvků, dobrodružství a romantiky,“ říká Jerry Bruckheimer, zatímco Jake Gyllenhaal film popisuje jako „divokou jízdu“. „Je to úžasný příběh, ale kromě toho v něm vystupují zajímavé postavy a působí opravdu velkolepě,“ míní herec.
Po Gyllenhaalovi jsem toužil, říká producent
„Jake Gyllenhaal je herec, kterého už dlouhou dobu sleduji a toužím po tom s ním spolupracovat,“ říká o něm slavný producent Jerry Bruckheimer. „Je to skvělý herec, je ohromně pohledný a navíc je to dokonalý gentleman. Jake také pracuje s velkým nasazením. Při přípravách na natáčení se překonal – vypracoval si ohromnou figuru, naučil se bojovat, šermovat, jezdit na koni a také dovednosti parkouru. A pokračoval v tréninku každý den v průběhu našeho více než stodenního natáčení.“
„Jake působí jako úplně obyčejný člověk,“ dodává režisér Mike Newell. „Je zvídavý, otevřený, ohleduplný, tvrdý a má skvělý komediální talent, a v našem filmu tohle všechno dokáže skvěle využít. Viděl jsem v podstatě všechny jeho filmy a považoval jsem ho za skvělého herce s úžasným charisma. Ale netušil jsem, že je doslova předurčen pro roli akčního hrdiny. Dokáže bojovat, šermovat, běhat, šplhat, skákat a jezdit na koni, jako by se na něm narodil. A to jsem nečekal. Nejde o žádnou drobnost.“
Gyllenhaal dostal vřelé doporučení také od muže, který prince vymyslel – od Jordana Mechnera, na základějehož kultovní videohry film vznikl. „Kdykoliv máte v rukou postavu, kterou diváci znají z jiného média, ať už jde o knihu či videohru, budou jakákoliv rozhodnutí, která se jí týkají, brát velice vážně,“ popisuje Mechner. „Ale myslím, že pokud máte dobrého herce a dobrý film, že se tím po první minutě prostě přestanou zabývat. Myslím, že Jake se pro tuhle roli dokonale hodí. Jakmile ho uvidíte v kostýmu a v akci, nebudete ani na vteřinu pochybovat o tom, že se stal princem z Persie šestého století. Je silný, odvážný, zábavný, citlivý a zranitelný a vůbec nepochybujete o tom, že udělá všechno, co se od něj očekává.“
Mám rád filmy, v nichž hrdina dokáže téměř cokoliv
„Říkal jsem si, že vdechnout život postavě jako Dastan by mohlo být jak zábavné, tak velice náročné,“ svěřuje se Gyllenhaal. „Vždycky jsem měl moc rád filmy, v nichž hrdina dokáže prakticky cokoliv, ale stále je to jen obyčejný člověk, ne nějaký superman.“
„Přípravy na natáčení byly zpočátku především velice fyzicky náročné,“ pokračuje. „Musel jsem se dostat do formy, naučit se parkour, boj s mečem a uvažovat jako bojovník. Věděl jsem, že jakmile zvládnu tohle, mám polovinu práce za sebou. A když bylo rozhodnuto, že Dastan bude mluvit standardním britským přízvukem, aby mezi ostatními postavami nevyčníval, musel jsem začít tvrdě dřít i na tom, s čímž mi pomohla učitelka výslovnosti Barbara Berkery.“
Pro herce přípravy začaly už několik týdnů před tím, než se rozeběhly kamery, a sestávaly z pečlivě sestaveného tréninkového programu, který měl za cíl zlepšit jejich kondici a naučit je jezdit na koních. Jake Gyllenhaal byl jako nadšený běžec, cyklista a obecně sportovec už na jeho počátku ve výtečné kondici. „Nemá smysl takovýto film točit, pokud nezvládnete kaskadérské scény,“ soudí Gyllenhaal. „Veškeré body tréninku byly zaměřeny na to, co budu muset dělat před kamerou. Takže jsem se snažil dostat do takové formy, jaké jsem jen schopen, opravdu hodně jsem běhal, trénoval parkour, posiloval a jezdil na koni.“
Běhání po zdech? To dokáže parkour!
Tvůrci filmu se rozhodli do děje zakomponovat jeden z aspektů výtvoru Jordana Mechnera, kterým se Princ z Persie: Písky času zcela odlišuje od jiných filmů. „Ve hře je princ schopen běhat po zdech a dokáže celou řadu dalších kousků, které jsou inspirovány parkourem,“ vysvětluje Mike Newell. „Parkour pochází z předměstí Paříže, kde se mladí lidé nudili natolik, že začali využívat vše ve svém okolí k tomu, aby se jistým způsobem otestovali, aby spolu soupeřili. Sledoval jsem o nich dokumenty a oni jsou skutečně schopni vybíhat po zdech a skákat ze střechy na střechu. Jsou to úžasní atleti.“
„Rozhodli jsme se, že se obrátíme na odborníky z nejpovolanějších,“ prohlašuje Bruckheimer. „Chtěli jsme mít k dispozici toho nejlepšího z nejlepších, a tím je David Belle.“ Belle je i přes svůj věk legendou a je vynálezcem parkouru. „Tohle je snímek, kvůli kterému lituji, že nepracuji pro film,“ přiznává. „Když se na takový film díváte, chcete být jeho součástí. A najednou jsem zjistil, že jí jsem. Je to jako splněný dětský sen.“
„Jednoduše řečeno, parkour je metoda tréninku, která umožňuje člověku rozvinout svou kondici takovým způsobem, aby dokázal překonávat překážky,“ vysvětluje skromně Belle. „Čím více trénujete, tím rychlejší a efektivnější jste. V průběhu tréninku se naučíte celou řadu pohybů. Ty vám umožňují pohybovat se náročnými místy, mezi budovami a po střechách. Jde o zcela odlišný způsob přemísťování a pohybu.“
Na Belleho udělalo Gyllenhaalovo nadšení pro parkour i jeho parkourové dovednosti velký dojem. Herec se vrhal do tréninku doslova po hlavě. „Jakemě rozhodně přesvědčil, že na to má,“ říká. „Viděl jsem scény, ve kterých parkour využívá, a nemám o tom nejmenších pochyb.“
Maroko v srpnu: jen pro blázny a filmaře
„Všichni nám říkali, jak je Maroko báječné, jenom se tam nesmí jezdit v červenci nebo v srpnu,“ vzpomíná režisér Mike Newell. „Takže my jsme tam pochopitelně nakonec strávili tyhle měsíce oba.“
„Marockou poušť mám teď zapsanou do DNA, protože jsem se musel nadýchat spousty kilogramů písku,“ soudí s úsměvem Jake Gyllenhaal. „Vyrostl jsem v jižní Kalifornii, kde je počasí poměrně podobné jako v Maroku, takže to pro mne nebylo až tak náročné, ale nikdy jsem se tam do pouště nevydal tak daleko jako při natáčení Prince z Persie. Poznal jsem Maroko velice důkladně. Je to opravdu nádherná země. Někdy jsem prostě jen jel a jel a kochal se krajinou a kulturou. Maročané jsou ohromně milí lidé a pracují velice tvrdě.“
Přesun z nemilosrdně horkého a často poměrně chaotického natáčení v Maroku do klidných, chladivých a zcela uspořádaných podmínek Pinewood Studios byl pro členy filmového štábu poměrně šok. V devíti ateliérech legendárního studia vyrostly podobně monumentální kulisy jako v Maroku.
„Neexistuje nic lepšího než natáčet ve skutečném prostředí, na místě, kde cítíte dech století,“ popisuje Jake Gyllenhaal. „Když jsme natáčeli v Maroku, byli jsme uprostřed pouště, špinaví a zaprášení. Nejsem schopen spočítat, kolikrát jsme si museli mezi záběry vytírat písek z očí, úst a uší, abychom nepůsobili jako píseční lidé. Realismus takového natáčení byl nenahraditelný. Ale v Londýně jsme měli vše pod kontrolou a mohli jsme tak lépe zapojit fantazii, což je zajímavá zkušenost.“
(zdroj: Falcon)
(zdroj: bulvar.cz)
