Okáčovi žijí na samotě vmalebné krajině, kde pláně přecházejí vkopečky iúdolí aodkud je za dobrého počasí vidět až na vzdálený Praděd. Jen málokdo by na tomto kouzelném místě hledal farmu „Ulamáka“.
Jak jsme se dozvěděli, název je odvozen od lamího samce Malevila (3), který je hlavou lamí rodiny – lamí mámy Vendulky (2) alamího mláděte Viktorky (2 měsíce). Kromě lam chovají Okáčovi itři dospělé koně Montyho, Deboraha aMinevasku, dvě hříbata Missisipi aDusku, daňka Fifiho avěrného psa, zlatého retrívra Badyho.
Na venkově začínali Přemysl sYvonou doslova od píky sjedinou touhou – vybudovat vÚstupu farmu, na které by chovali acvičili zvířata pro asistovanou léčbu lidí, tzv. animoterapii. Relaxační služby nabízejí manželé postiženým dospělým, dětem iseniorům. „Třeba se psem Badym se mohou lidé mazlit, hrát si sním, česat ho, přitulit se kněmu aon jim za to dává teplo apozitivní energii. Koně zase klienti hladí, ošetřují, hřebelcují, mohou si ho vodit či na něm jezdit,“ vysvětluje podstatu animoterapie paní Yvona. Asi nejzajímavější léčebnou metodou je ovšem lamoterapie, při které se klienti sbližují slamami. Smí je hladit, krmit apozději se stěmito andskými zvířaty dokonce vydat na procházku.
Opustili lukrativní práci
„Jsem povoláním ekonomka. Od mládí jsme milovala zvířátka, zejména psy, abrzy jsem litovala, že jsem místo ekonomie nevystudovala veterinu,“ přiznala nám Yvona. Vdobě, kdy ještě žila vBrně, si ale uvědomila, že by se zvířata mohla stát alespoň milým koníčkem, atak si pořídila svého prvního koně – klisnu. „Ustájila jsem ji vnájemní stáji. Za čas byla březí anarodilo se jí hříbátko. Atak jsem měla koně dva,“ podotkla vesele. Vté době začal cestu ke zvířatům nacházet ijejí manžel Přemysl: „Pocházím zrodiny, která nikdy zvířata neměla, ani psa, ani kočku, takže jsem knim neměl žádný vztah, ale moje žena mě knim postupně přivedla,“ svěřil se nám muž, který si své první vlastní zvíře pořídil před deseti lety. „Byl to kůň, jak jinak,“ směje se Přemysl, „to abychom mohli smanželkou vyjíždět do přírody na vyjížďky každý na svém.“
Nakonec se Okáčovi rozhodli, že se budou věnovat zvířatům naplno aodstěhují se natrvalo na venkov. Dlouho hledali vhodný objekt, koupě některých stavení jim nevyšla, až se definitivně rozhodli pro starý kravín spozemkem vobci Ústup. Apustili se do jeho rekonstrukce.
Jsou tu jako doma
„Lamy jsme poznali vArgentině avPeru vJižní Americe, kde jsme byli na dovolené, aokouzlily nás natolik, že jsme si je pořídili,“ vysvětlují manželé, proč se rozhodli pro chov unás neobvyklých zvířat. „Začínali jsme od ničeho azkušenosti sjejich chovem jsme získávali po internetu, od jiných chovatelů doma ivzahraničí avodborné literatuře itisku.“
Vmnoha ohledech si ale manželé razili svou vlastní cestu, protože se svými zvířaty tvoří jednu velkou rodinu, ato doslova. Třeba lamy jsou uOkáčů jako doma amohou se volně pohybovat po celém bytě. Otevřou-li manželé dveře svého pěkného domova, hned se ocitají ve stáji. Anaopak není žádnou výjimkou, když se sněkterou zlam potkáte třeba vkoupelně nebo vobývacím pokoji. „Pro animoterapii je důležité, aby ozvířata bylo pečováno sláskou, alamy tu snámi zkrátka bydlí,“ krčí rameny manželé, kteří se na farmě nezastaví od rána do večera. Své svěřence trénují, ošetřují je, krmí, napájejí, uklízejí stáje, pečují ovýběhy, vyvážejí hnůj, opravují stavení, starají se odostatek sena, krmení, dřeva iuhlí akromě toho vzorně vedou isvou vlastní domácnost. „Práce je pořád dost, ale my jsme na venkově šťastní. Největší náplň života vidíme vtom, že naše zvířata pomáhají lidem,“ shodují se oba manželé. Aby ne, pobyt na samotě uprostřed přírody spohledem na pasoucí se koně alamy, spokojeného daňka avěrného retrívra uchvátil inás. Tohle za tu dřinu rozhodně stojí!
Dar bohů
„Tvor shlavou aušima muly, stělem velblouda, snohama jelena asocasem koně.“ Tak prý popsal lamu vroce 1520 první Evropan, který toto zvíře spatřil. Obyvateli jihoamerických andských oblastí jsou lamy považovány za dar bohů. Až vyhynou avrátí se do božského světa, zněhož knám sestoupily, bude to podle legend znamenat konec civilizace.
Lama krotká
Lama glama neboli krotká patří mezi domestikované (zdomácnělé) druhy. Podobně jako lama alpaka obývá oblasti Altiplána vBolívii aPeru. Malé populace jsou také vseverním Chile, Argentině aEkvádoru. Lama se pase na horských svazích aspásá střední až dlouhé trávy. Vkohoutku dosahuje výšky 100–125 cm aváhy 100–180 kg (statní samci). Zvířata jsou přizpůsobená životu ve velkých nadmořských výškách se skromnou pastvou adrsným podnebím. Jejich červené krvinky jsou schopny vázat 3x více kyslíku než krev člověka. Vzhledem krobustní stavbě těla se lama vždy chovala především ksoumarským účelům při přenášení nákladů ohmotnosti až 40 kg. Vmístech výskytu se lama využívá pro maso ataké srst, kvýrobě provazů, vaků, pytlů, pokrývek ilátek na oděvy. Kůže se hodí kvýrobě sandálů, bot avaků. Vnašich podmínkách se lamy krotké chovají hlavně pro radost aněkdy ipro společné procházky ablízký kontakt slidmi, ktzv.lamoterapii. Při chovu se ale někdy málo hledí na původy zvířat apak se stává, že se spáří příbuzná zvířata, kterým se rodí mláďata srůznými vadami.
5 
