Příběh, na jehož konci je složitá soudní pře, začal v roce 2008. Tehdy osmnáctiletý Ondřej Réda z Velkých Opatovic na Blanensku neudržel na uzdě svoji milostnou touhu a vyspal se se svou čtrnáctiletou kamarádkou. Jejich radovánky bohužel nezůstaly bez následků. Nezletilá dívka otěhotněla a o Ondřeje se začala zajímat policie. Za nedovolený pohlavní styk s nezletilou nakonec u soudu vyfasoval půlroční podmíněný trest.
„Vím, že to byla hloupost a měl jsem ještě pár měsíců počkat, ale s Evou jsem chodil už několik let a měl ji opravdu rád,“ komentuje svůj prohřešek mladík. „Na miminko jsme se těšili oba. Společně jsme mu vybrali jméno a nakupovali mu oblečení. Byli jsme domluveni, že budeme žít u nás a moje máma nám bude pomáhat,“ pokračuje ve vyprávění Ondřej.
Z výsledků vyšetřování jsme byli V ŠOKU!
Vztah mladých lidí a jejich rodin ale začal postupně dostávat trhliny. Těhotná dívka se nakonec přestěhovala s matkou do Moravské Třebové a s Ondřejem a jeho rodinou úplně zpřetrhala veškeré kontakty.
„Rodit odjela v listopadu 2008 do Brna, protože tam byl možný anonymní porod. V nemocnici nepobyla ani dva dny a synovi pak pouze oznámila, že dítě zemřelo hned po porodu. Byli jsme z toho všichni zdrcení. Až později nám začalo docházet, že tu něco není v pořádku,“ přidává se do hovoru Ilona Figlušová, matka Ondřeje Rédy. Aby zjistila, proč dítě zemřelo a zda lékaři při porodu nepochybili, podala v lednu 2009 trestní oznámení na neznámého pachatele a později na bývalou přítelkyni svého syna a její matku. „Ze závěrů vyšetřování jsem byla v šoku. Zjistilo se, že dítě přišlo na svět živé! Hned po porodu ale dostalo novou identitu a odvezli si ho náhradní rodiče,“ zlobí se paní Figlušová.
Spala i s JINÝMI?
Adopce malé holčičky byla zřejmě domluvena a zajištěna už dlouho před jejím narozením. Souhlasné stanovisko s adopcí vydal odbor sociální péče svitavské radnice a posvětil ho okresní žitavský soud.
„Není mi jasné, jak mohli o adopci rozhodnout a uvěřit, že otec je neznámý, když byl Ondřej odsouzen za to, že měl styk s nezletilou, která otěhotněla,“ kroutí nevěřícně hlavou Ondrova maminka. Pevně proto věří, že současný soudní proces nakonec skončí ve prospěch jejího syna. „Chceme docílit toho, aby holčička vyrůstala u svého táty, a tím je Ondřej. Pokud existuje nějaká spravedlnost, nemůže soud rozhodnout jinak,“ je přesvědčená Figlušová.
Adoptivní rodiče jsou na pokraji ZHROUCENÍ
Dnes už šestnáctiletá biologická matka malé holčičky odmítá o celé události hovořit. U soudu však společně se svou matkou vypověděla, že Ondřej Réda nebyl jediným mužem, s nímž měla v době početí dítěte poměr. Soud původně zvažoval provedení zkoušky DNA, která by otcovství s jistotou určila. S testy by ale museli souhlasit také adoptivní rodiče, kteří jsou v současnosti zákonnými zástupci malého děvčátka. A ti nejsou zkouškám DNA nijak nakloněni. Soud proto nakonec testy zamítl.
„Tenhle spor si musí vyřešit rodina pana Rédy a jeho bývalé přítelkyně. My jsme adoptovali malou narozenou holčičku a hájíme její zájmy. Chceme, aby vyrůstala v klidném a harmonickém prostředí. Nechceme ji vystavovat zbytečným stresovým situacím a zátěžím,“ prohlásil adoptivní otec holčičky, jehož totožnost a bydliště redakce zná, s ohledem na ochranu dítěte je však nemůže zveřejnit.
On i jeho manželka zvládají současnou situaci jen s vypětím všech sil. „Má žena je na pokraji psychického zhroucení. Dlouho jsme nemohli mít vlastní děti. Zkoušeli jsme i umělé oplodnění, ale děťátko v osmém měsíci těhotenství zemřelo. Když jsme se dozvěděli, že bude k adopci malé miminko, neváhali jsme ani minutu. Konečně jsme mohli dát našemu životu smysl a být šťastní. Ani my, ani naše holčička přece nemůžeme za to, že se někdo nezachoval správně,“ řekl nám napůl zlomeným hlasem zákonný otec malé dívenky.
Že by měli o „svoji“ dcerku přijít, si nedovede vůbec představit. „Nechci o tom ani přemýšlet. Věřím ale, že soud dá přednost dítěti a rozhodne tak, aby hájil jeho zájmy,“ podotkl muž.
Těžká role SOUDU
V právu se cítí všechny tři strany. Matka Ondřejovy přítelkyně je pravděpodobně přesvědčena, že by se její nezletilá dcera nedokázala o dítě řádně postarat a v adopci viděla jediné správné řešení. Ondřej Réda si možná po počáteční lhostejnosti uvědomil, že v žilách malého děvčátka koluje jeho krev, a zatoužil stát se tatínkem se vším všudy. Adoptivní rodiče pak v dobré víře adoptovali malou holčičku, o kterou se přes rok starají s maximální láskou a péčí a představa, že se budou muset rozejít, je pro všechny naprosto děsivá a skličující.
Svitavskému soudu tedy není co závidět. Rozhodnout nejen podle zákonů, ale i podle lidskosti, je v tomto případě oříšek téměř k nerozlousknutí.
Osudy všech zúčastněných budeme i nadále sledovat.
5 
