Šíp.deník.cz

Petra Šáchová: Modelka v božích službách

Ve svém kostele v Praze Na Václavce se musí starat o všechno. I o úklid sněhu.
Ve svém kostele v Praze Na Václavce se musí starat o všechno. I o úklid sněhu.
Zdroj: Šíp/Miroslav Rendl
Sdílej článek:

Farářka Církve československé husitské Petra Šáchová (60) se narodila v roce 1950 ve znamení Blíženců, vystudovala teologickou fakultu UK, ve dvaceti letech vyhrála soutěž Miss Praha a následující tři desetiletí se živila jako manekýnka. Její tvář se dokonce objevila i v několika českých filmech. V současnosti působí v jednom z kostelů na pražském Smíchově a je matkou syna Dominika (33).

Na kněze byla vysvěcena v roce 1976. Za minulého režimu pracovala na faře v Přerově nad Labem, v Praze – Michli (tam dokonce bez nároku na plat) a v Kladně. Pak jí byl v roce 1980 tehdejší mocí odebrán souhlas k výkonu duchovenské služby. Dnes byste ji našli v kostele Na Václavce v Praze na Smíchově. Pro své „ovečky“ i nevěřící pořádá bohoslužby, v létě zahradní party, koncerty, výstavy a setkání lidí, biblické hodiny, dětem zajišťuje duchovní péči, organizuje výuku na flétnu, na kytaru, recitaci veršů, soutěže a spoustu dalších akcí. Zároveň oddává, je u výročí svateb, významných jubileí, pohřbívá, přednáší a beseduje s lidmi v různých místech republiky i v zahraničí.

O životě toho ví hodně a k lidem, kteří přicházejí do smíchovského kostela na její bohoslužby, přistupuje jako k členům své rodiny. „Nemám žádné soukromí, věřící za mnou chodí ve všední den či ve svátek kdykoli, v poledne, nebo v deset večer, a já se jim věnuji. Ale nestěžuji si, obdarovává mě to a dělám to ráda,“ usmála se farářka. Lidé věřící i ti bez víry jí volají, když je jim smutno, jsou osamělí, těžce nemocní nebo umírají, a Petra Šáchová se za nimi vydává s modlitbou a dobrým slovem domů, do domovů důchodců, do nemocnic, léčeben dlouhodobě nemocných, sanatorií. „Nejhorší je, když umírající držím za ruku a oni mi v agonii říkají křestním jménem své dcery či syna, kteří za nimi ani ve chvíli jejich smrti,“ přiznává farářka.

#nahled|https://g.denik.cz/56/d6/farar1_denik-galerie.jpg|https://g.denik.cz/56/d6/farar1.jpg|3. Jak ukazuje dobová fotografie, v roce 1970 byla zvolena Miss Praha a třicet let pracovala jako manekýnka.#

Už zítra tu nemusíme být

Nedávno ji navštívila starší paní a plakala, že má rakovinu. Řekla mi, že jí zbývá jen pár měsíců života. „Byla s tím už smířená, tak jsem se jí pokusila vysvětlit, jak je důležité využít zbývající čas k tomu, aby se smířila také s bohem a byla na smrt připravená,“ vzpomínala Šáchová „Bláhový je ten, kdo si po padesátce nedává tyto věci do pořádku. Právě ti, co se ženou za penězi a majetky a nikdy nemají dost, jsou přesvědčeni, že tady budou do 150 let. Ale člověk neví dne ani hodiny. Už zítra tady nemusíme být a do hrobu si majetek nikdo z nás neodnese,“ pokrčila rameny Šáchová. Během své dlouholeté služby Bohu nahlédla do bezpočtu lidských životů a byla svědkem mnoha smutných osudů, proto ví, že velké peníze nakonec lidem štestí stejně nepřinesly. „Vždyť člověk toho k životu moc nepotřebuje,“ podotkla farářka.

Politici ke zpovědi nepřijdou

Její povolání, to je prý trpělivost, trpělivost a trpělivost. Lidé se jí totiž svěřují nejen při zpovědi a při návštěvě kostela, ale i při společenských akcích nebo na ulici. „Vím na ně hodně hříchů a mnoho věcí, které by neřekli nikomu jinému, někdy ani svým nejbližším. Věřte, je to velká zodpovědnost mít jejich důvěru a nezklamat ji,“ prozradila Šáchová.

#nahled|https://g.denik.cz/56/46/fara2_denik-galerie.jpg|https://g.denik.cz/56/46/fara2.jpg|Na kněze byla vysvěcena v roce v roce 1976. Dnes slouží v kostele Na Václavce na pražském Smíchově.#

Na otázku, zda za ní ke zpovědi chodí i politici, o kterých se říká, že mají na každém prstu deset hříchů, odpověděla: „Politiků znám několik. I oni se mi svěřují se svými hříchy, ale na rozdíl od normálních smrtelníků vždy jakoby v humoru, takže vlastně nevím, jak to myslí a na čem jsem. Řeknou mi třeba: 'Paní farářko, to je hrůza, já se snad propadnu, já za vámi asi budu muset přijít ke zpovědi, protože jsem udělal strašnou rošťárnu a teď nevím, jak to v sobě spolknu. ' Ale ke zpovědi nepřijdou,“ konstatovala farářka.

Tři dny překračovali mrtvého

Co jí ale vadí mnohem víc, je nezájem lidí. Hned zavzpomínala na několik otřesných případů: „V jednom smíchovském domě dostal infarkt starší člověk. Stačil ještě otevřít hlavní dveře od bytu, vyjít na chodbu, padnout na zem a tam skonal. Sousedé kolem něho tři dny chodili, překračovali ho a nadávali, že je na mol opilý! Teprve pak někoho napadlo, že by mohl být mrtvý.“ Další zkušenost je ještě neuvěřitelnější: „V jednom bytě žila rodina se svou babičkou, která se celé dny koukala z mohutného křesla na televizi. Jednoho dne v něm při sledování vysílání zemřela a její příbuzní kolem ní tři dny chodili, odcházeli do práce a vraceli se domů, přepínali programy a dívali se na své oblíbené pořady, než babičku někdo oslovil a zjistil, že už nežije.“
Před časem zase při pohřbu jedné staré paní, která chodila každou neděli do smíchovského kostela dlouhých padesát let, farářka zjistila, že děti nebožky neměli ponětí, u které církve jejich maminka byla. Když jim nezájem vyčetla, nelíbilo se jim to, ale nakonec začali do kostela chodit také. „Víte, když vidím na ulici dva staré lidi, babičku a dědečka, jak se drží za ruce a cupitají spolu bok po boku, je mi krásně u srdce. Možná si po těch dlouhých letech říkají 'bábo' a 'dědku', ale potřebují se a jsou rádi, že se mají. A k lhostejnosti mají hodně daleko,“ svěřila se farářka.

Sbírání panenek je její velkou vášní.

Narodila se díky zpovědi

Během své práce zažívá i mnoho veselých i krásných okamžiků. Před mnoha lety za ní přišla maminka dvou dětí, která byla znovu v jiném stavu a svěřila se, že se bude s manželem rozvádět a chce jít na potrat. „Měla ale hrozné výčitky svědomí, a tak jsem ji přesvědčila, aby si dítě nechala. Narodila se jí holčička. Po pětadvaceti letech za mnou přišla na faru krásná dívka a moc mi děkovala, že je na světě. Nejdřív jsem nechápala, ale pak se vysvětlilo, že je to dcera té paní. Maminka jí v dospělosti všechno řekla. Bylo to neuvěřitelné. Dokonce se mi přiznala, že studuje teologii,“ vyprávěla nadšeně farářka.

Jak se nám přiznala, i ona má své hříchy. Ale snaží se žít moderně a naplno. Chodí do sauny, na výlety, do divadla, do kina, lyžuje, hraje ping-pong, squash, plave, cvičí aerobik, běhá a jezdí na kole. Umí se radovat z maličkostí i věcí, které by byly mnoha lidem k ničemu. A tak sbírá staré panenky, kočárky, houpací koníčky, andělíčky a uprostřed své sbírky se cítí moc dobře. „Mým nejkrásnějším andělíčkem a největší radostí je ale jednoroční vnouček Filípek, dítě mého syna Dominika,“ uzavřela své vyprávění farářka a moc se nám omlouvala, že už musí běžet. Venku totiž byla pořádná fujavice a ona spěchala odhazovat sníh u kostela.

Vyhrála jsem minikolo a hrnečky

V roce 1970 byla Petra Šáchová zvolena Miss Praha. Co to pro ni znamenalo? „Téměř nic,“ zasmála se. „Tenkrát se to tak nebralo. Dostala jsem minikolo, tři plesové kabelky, hrnečky a nějak jsem si neuvědomovala, že jsem slavná, nebo že bych z ocenění mohla nějak těžit,“ podotkla. Prý dostala i nabídky k hlavním rolím ve filmech, ale nevyužila je. Nakonec si zahrála jen pár malých roliček. „Byla jsem mladá a pěkná a prožívala jsem svobodný život, navzdory tomu, že byla totalitě,“ řekla Šáchová.

Krátce nato byla soutěž zrušena; asi neodpovídalo socialistickému zřízení, aby se dívky ukazovaly ve své plné kráse v plavkách. V té době už ale měla Petra nastartovanou kariéru modelky. Když začínala po dostudování vysoké školy na první faře, měla plat 650 korun měsíčně. Jako manekýnka si někdy dokázala vydělat 600 korun za jediný den. „Teď už asi chápete, proč jsem tuhle práci dělala,“ vysvětlovala farářka, ale vzápětí dodala, že to často byla i zábava. „Jezdily jsme na přehlídky a zažily s děvčaty spoustu legrace. Dodnes jsme kamarádky a scházíme se, já jim oddávám děti, křtím vnoučata a pohřbívám manžely.“

(sla)
Sdílej článek:

Doporučené články

Partnerské horoskopy

Přehled partnerských vztahů