Složit ho může kdokoli
Puzzle patřilo mezi nejočekávanější hry roku a jen se po něm zaprášilo. Od té doby je ale ticho po pěšině. O co vlastně jde? Zapomeňte na klasické dílky, které do sebe pasují a nakonec dávají nějaký obrázek. Eternity je abstraktní. Na hracím plánu o rozměrech 16 krát 16 políček je úkolem správné poskládání celkem 256 čtverečků. Vtip je vtom, že barvy a symboly na každých dvou sousedních dílcích musí navazovat. Hra začíná uprostřed hrací plochy, kde je pevně dán první dílek. „Eternity II může složit kdokoliv, bez závislosti na stáří nebo vzdělání,“ tvrdí duchovní otec hádanky Christopher Monckton. Jeho slova ale zatím nikdo nenaplnil.
Zrádností rébusu je fakt, že není žádná předloha a můžete složit téměř celou skládačku, abyste u posledních dílků zjistili, že je někde chyba a můžete začít znovu. Frustrující? Zajisté ano, ale nedalo se čekat, že by tvůrci hry vypsali tak lákavou odměnu, kdyby si nebyli jisti, že jde o velmi těžký rébus.
Organizátoři vždy na konci roku snapětím otevírají obálky se zaslanými řešeními, ale zatím se výherce nedočkali. Luštitelům nepomohly ani takzvané Stopy 1 a 2, po jejichž složení získali souřadnice umístění jednoho dílku v hlavní skládačce.
První Eternity vyřešili za půl roku
Monckton, který mimo jiné pracoval jako poradce bývalé britské premiérky Margaret Thatcherové, stál vroce 1999 také za uvedením prvního dílu Eternity, které ale vypadalo odlišně. Obsahovalo 209 stejnobarevných nepravidelných dílků mezi 7 a 11 stranami. Řešením bylo sestavit je dohromady tak, aby ve finále vytvořily pravidelný dvanáctiúhelník. Výhru jednoho milionu liber si tehdy vyzvedla dvojice studentů matematiky zcambridgeské univerzity, kteří puzzle složili zhruba za půl roku za pomoci vlastního počítačového programu.
Eternity II ale zatím úspěšně odolává, přestože má prý hned několik řešení. Další šance je zhruba za tři týdny, kdy by se měly otevírat obálky sřešeními zletošního roku. Bude mezi nimi konečně to správné?
(tom)