Pilot si spletl motory
Šestnáct let staré letadlo se den před tragédií vrátilo na ruzyňské letiště z libyjského Tripolisu, přičemž posádka nahlásila, že problikává kontrolka motoru číslo 4. Technici ale žádnou poruchu neobjevili, a tak stroj druhý den vyrazil se 79 lidmi na palubě do Bratislavy. Let byl hladký, ale v půl desáté dopoledne, krátce před přistáním, se začaly vršit problémy. Pilot zahájil pozdě sestup k letišti a místo aby začal klesat v kruzích, rozhodl se proti předpisům k prudkému přímému letu k zemi. Přitom vysadil motor číslo 3. Druhý pilot ho chtěl vypnout ještě ručně v kabině, ovšem osudově se přehmátl a vypnul normálně pracující motor číslo 4. Zřejmě tak učinil pod vlivem předešlé zprávy o možné závadě na tomto motoru. Letadlo se tak rázem ocitlo bez obou motorů na pravé straně.
Kapitán se místo nejistého přistání snažil o další oblet letiště, ale přes instrukce věže točil vpravo, tedy na stranu, kde nepracovaly motory. Stroj nakonec ztratil tah i výšku a zřítil se do nedalekého jezera. Na hladinu dopadl pravým křídlem a vzápětí se přelomil na polovinu. Ocas zůstal celý a trčel z vody. Tři pasažéři, kteří uvnitř zůstávali naživu, křičeli a tloukli na stěny. Tím si zachránili život, protože je záchranáři dostali ven ještě předtím, než se ocas potopil.
Hoříte? Tak leťte dál
Třicet let po nehodě přinesl jeden z přeživších zcela jiný pohled na průběh havárie. Podle něj začal jeden z motorů hořet už cestou a pilot požádal o nouzové přistání v Brně, kde ho však odmítli z důvodu přítomnosti vietnamské delegace.
Vzápětí se nabídlo letiště ve Vídni, že letoun v nouzi přijme, ale tuzemští pohlaváři nechtěli připustit, aby socialistický stroj přijal pomoc zpoza železné opony. Pilot tedy musel letět až do Bratislavy, kde havaroval. Dodnes ale není jasné, jak se řadový cestující dostal k tak podrobným informacím o dění v kokpitu.
(tom)
5 
