Lup pro Julia Caesara?
Podle nalezených nápisů byl stroj vyroben na konci 2. století př. n. l. v Řecku. Proč byl na římské lodi, která vezla luxusní zboží do Říma, je záhadou. Později se objevily teorie, že šlo o část lupu, který směřoval na oslavu pořádanou Juliem Caesarem.
Prvního seriózního výzkumu se nález dočkal roku 1959, kdy ho Angličan Derik de Solle Price popsal analogový počítač, který simuluje pohyb planet. Price zjistil, že součástí přístroje byl i diferenciál, do té doby považovaný za vynález 16. století.
Následoval další průzkum, tentokrát trvající několik let, během nichž badatelé neváhali do budovy athénského muzea nastěhovat dvanáctitunový tomograf, aby mohli „počítač“ prozkoumat i zevnitř.
Tisíc let ztracené vědomosti
Podle nových závěrů se Price mýlil, ovšem v tom smyslu, že složitost přístroje spíše podcenil. Vědci odhalili, že mechanismus tvořila soustava nejméně 37 ozubených kol, které sloužily k simulaci vzájemného pohybu Země, Měsíce a Slunce, umožňovaly pracovat s přestupným rokem, předpovídat zatmění těchto těles, a počítaly dokonce s mírně eliptickou drahou Měsíce kolem Země. Archeology přitom neustále fascinovala úroveň komplikovanosti a miniaturizace, která dosahovala technologické úrovně 18. století.
Podobné mechanismy přitom nebyly v antice ničím výjimečným, například Cicero popisuje podobný stroj pocházející ze 3. st. př. n. l., který zachycoval pohyb pěti planet. Záhadou zůstává, kam se tato zařízení ztratila a kam zmizely i vědomosti nutné k jejímu sestrojení. Vždyť žádná civilizace na světě nevyrobila podobně složité zařízení po dobu dalšího tisíce let.
(tom)
5 
