Pouť dlouhá 1000 km
Sloup měří na výšku 7,2 metru, z něhož je půl metru pod zemí. Je zakončen podobnou hlavicí, jakou mají kamenné Ašókovy sloupy ze 3. století př. n. l., kterých jsou po Indii desítky. U paty má průměr asi 0,42 metru, nahoře pod hlavicí je asi o deset centimetrů užší. Hmotnost se odhaduje na 7,7 tuny.
Ve výšce zhruba 2,5 metru je dodnes krásně čitelný původní nápis v sanskrtu, který na šesti řádcích oslavuje dávného krále, který žil na přelomu 4. a 5. století. Podle některých pověstí byl sloup na místo dopraven z místa vzdáleného 1000 kilometrů, což by samo o sobě ve své době znamenalo malý zázrak.
To nejzáhadnější na celém sloupu je ale fakt, že stále odolává korozi. Chrání ho jen několik milimetrů silná tmavohnědá oxidová vrstva s červenavým nádechem. Na jednom místě je ale otřena až na samotný kov. Podle pověsti totiž sloup splní přání každému, kdo se o něj opře zády a obejme ho rukama.
Pomohlo natírání máslem?
Vysvětlení oné neuvěřitelné výdrže je hned několik. Místní věří, že sloup chrání moc bohů, jiní vidí jeho dlouhověkost v tom, že byl dlouhodobě natírán rozpuštěným máslem sloužícím k uctění božstev. Další mají za to, že sloup je vyroben z tajemného kovu, patrně mimozemského původu.
Zastánce poslední verze ale zklamaly poslední vědecké výzkumy, které odhalily, že jde o klasické železo se zvýšeným obsahem fosforu, což odpovídá stavu techniky v předpokládané době odlití sloupu.
Odborníci tedy hledají vysvětlení v mimořádně příznivém klimatu v Dillí, které korozi nepřeje. Za oněch 1600 let by podle propočtů měla postoupit jen asi tři milimetry hluboko. Nikdo ale zatím nevysvětlil, proč je u sloupu sotva poloviční.
(tom)