Rodačku z města Ebbw Vale nadváha nikdy netrápila. Tedy až do roku 2006, kdy podstoupila komplikovanou operaci dělohy, kvůli níž strávila následující dva měsíce v posteli. Tehdy začala pomalu „kynout“.
„Byla jsem zvyklá cvičit, ale ta dlouhá pauza způsobila, že jsem zlenivěla,“ přiznává Jean. Její život se pak zamotal do začarovaného kruhu. „Měla jsem deprese z toho, jak vypadám. Jediným únikem z těch pocitů bylo dobré jídlo,“ vzpomíná.
Ze štíhlé dámy se během několika týdnů stala otylá hromádka neštěstí. Začala dokonce polykat antidepresiva! „V jednu dobu jsem ani nevycházela z domu, styděla jsem se, že se mi lidé budou posmívat. I moje čtyřletá vnučka mě oslovovala tlustá babičko,“ popisuje Jean, která se nedokázala „dokopat“ k dietě ani cvičení a místo toho se utápěla v depresích.
Už nejsem tlustá babička!
Nejhůř jí bylo před rokem, když se jako kompars účastnila natáčení filmu Made in Dagenham. „Po natáčení jsme společně s ostatními vyrazili do města na party, při níž vznikla spousta fotografií. Když jsem se na nich potom viděla, zhrozila jsem se,“ líčí.
V nejkritičtějším období zakročil Jeanin manžel Matthew (40). „Viděl, jak moc se trápím, a rozhodl se mi pomoct. Někde se doslechl, že existuje hra, díky níž se dá hubnout zábavnou formou,“ popisuje své první setkání s Wii Fit, hrou na japonské herní konzoli Nintendo.
Ta spočívá v tom, že člověk vlastními pohyby ovládá na obrazovce panáčky, kteří tancují, skáčou, běhají a hopsají přesně podle jeho „rytmu“. „Chytlo mě to, ale ze začátku jsem zvládla maximálně pět minut denně. Postupně jsem však dávky zvyšovala a teď cvičím i přes hodinu v kuse,“ chlubí se Jean.
Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. „Už po prvním měsíci jsem byla o tři kila lehčí a cítila jsem se mnohem lépe,“ usmívá se žena, která dokonce na internetové sociální síti Facebook založila skupinu, kde propaguje hubnutí právě pomocí Nintenda.
„Uznávám, že je to spíš zábava pro mladší, ale já na něj nedám dopustit. Vždyť díky němu jsem po necelých devíti měsících byla o třiadvacet kilo lehčí,“ popisuje. Důkaz, že její tělo prošlo nebývalou proměnou, dostala před pár dny na premiéře zmíněného filmu. Většina tehdejších kolegyň ji po roce málem nepoznala. „Jedné jsem dokonce musela ukázat fotku, aby zjistila, kdo jsem,“ směje se Jean. A největší satisfakce? „Vnučka už mi neříká tlustá babičko,“ říká pyšně.
ŠTĚPÁN ŠIMŮNEK
4 
