Jinonická stanice je zachráněna. Čtenáři Šípu pomohli nejen darovanou částkou 114 700 korun, ale i zásilkami krmení a potřeb pro zvířata. Vedoucí útulku Věra Aladzasová Přibylová tak získala potřebný čas pro jednání se státními orgány i sponzory o další pomoci.
Byly doby, kdy zařízení dostávalo od magistrátu až dva miliony korun ročně, letos ale nevidělo ještě ani korunu. „Byla by velká škoda, kdyby stanice zanikla, protože za třicet let své činnosti jí prošlo už dvacet tisíc zvířat. Dvanáct tisíc z nich jsme po uzdravení opět vypustili do přírody a mnoho trvale handicapovaných u nás našlo doživotní azyl. V současnosti tu máme dvě stě šedesát zvířat,“ vypočítala Věra.
Všem dobrým lidem proto moc děkuje a jejich pomoci si velmi váží. Peníze zvířatům poslalo sedm desítek našich čtenářů. Největší částkou, 25 tisíci korunami, přispěla jistá paní z Radlic (jména nemůžeme bez souhlasu dárců zveřejnit). Další žena z Hřebče u Kladna darovala útulku sedm plat kočičích konzerv, dvě dámy z Prahy několik krabic konzerv, další Pražačka poslala čtyři pytle sena a od několika lidí přišla pomoc v podobě dodávky pečiva.
Labuť s amputovaným křídlem
Od naší poslední návštěvy našly ve stanici azyl další dvě labutě z Vltavy. Na nerozlučný párek ptáků v Praze Podolí, který tam byl již delší dobu, upozornili útulek lidé. Samice byla kdysi zraněná a má zvěrolékařem odborně amputované křídlo. Někdo ji však po operaci s tímto handicapem vypustil na Vltavu a tím jí podepsal rozsudek smrti. Samice se naštěstí včas dostala do péče paní Věry a v těchto dnech čeká i se svým věrným labutím partnerem, zda si je někdo vezme na klidný oplocený rybník či jezírko. Pokud ne, dožijí společně v útulku.
Co by řekl ježek
Paní Věra nám pak znovu vyprávěla o osudu ani ne ročního ježečka, kterého jako mládě vyhrabal z ježčího pelechu na zahradě pražského domu pes. A nás opět jako v předchozím článku napadlo, co by asi svým dárcům zvířata z útulku vzkázala, kdyby uměla mluvit. Jménem všech nám to stručně řekl ježek: „Lidičky, jste úžasní, moc vám děkujeme za záchranu! Víte, jak mně zase chutnají mouční červi? Mňam! Chcete taky ochutnat? S vámi já se moc rád rozdělím!“
Josef Smola