Marie Rút Křížková zemřela v pátek. Podle deníku Aha ale Janečkové diagnostikovali covid-19, a tak nemohla být s ní. Křížková podepsala Chartu 77 a rok byla její mluvčí. Konkrétně od února 1983 do ledna 1984.

Narodila se 1936 v Miličíně, v mládí absolvovala dálkově Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor čeština - pedagogika, specializace literární historie. Posléze byla učitelkou, vychovatelkou a pracovala v Památníku Terezín a Středočeské galerii v Praze.

Za normalizace třídila poštu a byla lesní dělnicí. O mnoho let později sepsala dílo Svědectví, které nemohlo být vysloveno. StB ji tyranizovala nespočtem výslechů.

„Musela jsi být odhodlaná ke každému výslechu. Těch pět hodin, co si nepřišla domů, jsem byla přesvědčená, že už se nikdy nevrátíš,“ vyprávěla Ester své mamince ještě za jejího života v pořadu 13. komnata.

„Budila jsem se do prázdného bytu a měla jsem šílené úzkosti a strachy. Ty si mi tam nechala seznam 15 lidí, kterým mám volat, pokud nepřijdeš. Ale já neměla odvahu někomu zavolat, aby se mi potvrdilo, že se nevrátíš,“ popisovala Janečková hrůzy, co zažívala.

„Mně Ester nikdy neřekla, že jsem to neměla dělat. Přitom i ona byla obětí té zvůle,“ řekla kdysi Křížková. „Vážila jsem si jí, obdivovala jsem ji. Často jsem slyšela: Jak se takhle matka mohla zachovat k dětem? Vždy jsem ji obhajovala a říkala jsem: Vždyť je to úžasné, myslela na ostatní,“ svěřila se Janečková se svým postojem.

Křížová měla tři dcery. Jednou z nich je právě Ester Janečková, jenž je nemanželským dítětem divadelního režiséra Oty Ornesta, staršího bratra Jiřího Ortena.

Janečková by s ní jistě ráda trávila poslední chvíle, ale covid-19 jí to nejspíše znemožnil. Zda měla koronavirus i její maminka, se neví.

Ester Janečková tíhla k mediálnímu prostředí odmalička. I když je vystudovanou zdravotní sestřičkou, dala přednost moderování. Práce před kamerou ji baví. V současné době si však zoufá, jelikož jí koronavirus nedovolí pracovat. Ve srovnání se smrtí maminky je to ale pochopitelně malichernost.