Filip Renč měl zůstat u reklam a filmů, ozývá se po odvysílání prvních pár dílů seriálu Hlava Medúzy. Ten se dle diváků opravdu nepovedl. Hlavní roli hraje Jitka Čvančarová, která si vyzkoušela roli elitní kriminalistky. Někteří však mají s jejím hereckým výkonem problém.
„Čvančarové tohle nesedí, drsňačka jí nejde, je to takové směšné, je nepřirozená,“ tvrdí lidé na sociálních sítích. „Jitka Čvančarová mi v seriálu vůbec nehraje. Nemůžu si na ni zvyknout jako na kriminalistku, moc jí to nevěřím,“ píše jeden z jejích příznivců.
„Je to asi poprvé, kdy využívám značnou část své vlastní mužské energie. A protože jdu často do akce se zbraní, bylo nutné projít výcvikem. Ale netroufám si tvrdit, že umím střílet,“ pochvaluje si roli naopak Čvančarová.
Problém mají lidé i s mutujícím Michalem Isteníkem, který v seriálu mluví pozměněným hlasem. „Nehodí se tam ani jeden. Viděli jsme se skřípěním zubů první díl, druhý jsme ani nepustili. A to mám Čvančarovou ráda a druhého herce jsem viděla v Mostu a v Bobulích a hrál pěkně. Tady to prostě dře,“ stěžují si.
„Už se prosím ví, proč má Michal Isteník tak d*bilni hlas? V Kukačkách má ok,“ táže se paní a odkazuje na další seriál. Vysvětlení je velmi prosté. „To byl takový můj nápad, jak Michala odlišit od dalších postav, třeba od Jirky Dvořáka,“ prozradil deníku Aha! Renč.
„Jirka je tam za takového staršího, tvrdého chlapa a z Michala jsem chtěl udělat takového toho ajťáka s pisklavým hlasem, co pořád sedí u počítače,“ dodal. Ostatní si ale přejí, aby Isteník zůstal u rolí, kde bude mít normální hlas.
„Vybrali jsme si podobu Medúzy jako symbol našich kriminálních příběhů. Co jeden jedovatý had v její hlavě, to jeden příběh, jeden zločin, jedno zlo. Je pro nás velkou výzvou přijít v dnešní bohaté produkci detektivek a kriminálek s originálním realizačním řešením,“ objasňuje Filip Renč název seriálu.
„Jednotlivé příběhy jsou tedy kombinací skutečných kriminálních případů a fikce autorů. Co se týká stylu vyprávění i hudební dramaturgie, rád bych obnovil atmosféru českých kriminálek ze šedesátých let,“ tvrdí Renč.
„Jednoduchá, výrazná hudba, napětí, účelné dialogy, tajemná atmosféra a minimální barevnost obrazu,“ tvrdil ještě před uvedením. „Zločiny, které náš tým čekají, jsou mimořádně závažné. Místo brutality, krve a násilí však divákovi nabízíme napínavou podívanou díky důmyslnosti daných skutků, pachatelů i policistů,“ uvedla kreativní producentka Jiřina Budíková.
