Vladko Dobrovodský po návratu: Žil jsem jako holka pro všechno a sbalil starce!

Miliony za vítězství z první řady se rozutekly překvapivě rychle. Bývalý kuchař Vladko Dobrovodský zchudnul tak rychle, jak zbohatl a asi to je důvod, proč milý homosexuál znovu vyráží do boje o miliony. Do stejné soutěže, do stejné televize, jen o pár let zkušenější…

A jak si vlastně žil oblíbený hysterický milionář? Kdo by snad čekal poflakování na pláži při popíjení drinků, které mu servírují opálení urostlí Španělé (v jeho případě by svůdné Španělky bohužel nezabodovaly), těžce by se mýlil! Nevyrovnaný bývalý boháč přiznává, že se věnoval profesi, jíž se v české minulosti říkalo nelichotivě pouliční sluha – tedy člověk vykonávající ochotně jakoukoli práci.

„Odjel jsem do Španělska, kde jsem začínal od píky. Sbíral jsem ovoce, uklízel jsem byty, myl nádobí, dělal jsem všechno, abych se hlavně naučil řeč," vykládá stále skromný Vladko. „Chodil jsem tam také do školy," dodává Dobrovodský, který chtěl být celý život tanečníkem.

Do vily se vrací, přestože po vítězství neprožíval zrovna lehké chvilky. A přiznává, že sláva mu nepřinesla jen štěstí, ale nestěžuje si. „Co jsem chtěl, to jsem měl. Nečekal jsem, že to bude takový extrém. Chvílemi jsem měl deprese, ale z toho se musí člověk dostat sám," říká Vladko.

Že by mohl znovu uspět, si Dobrovodský, který si ve Španělsku našel o třiadvacet let staršího přítele, nemyslí. „Šance se nesmí odmítat, ale jestli to lidé přijmou nebo ne, to nevím. Možná bych toho litoval, kdybych tu nabídku nepřijal," vysvětluje, proč se znovu pustil do soutěže, která mu kromě milionů vynesla i mnohem kratší účes, o který přišel, když se hystericky ostříhal v průběhu prvních Vyvolených. „Pravděpodobnost, že bych došel do cíle je asi taková, jako kdyby meteorit spadl dvakrát na stejné místo," hodnotí své možnosti.

Pokud ho ale diváci znovu do vily pošlou, dá se očekávat, že nebude nouze o další dramatické chvílky, ve kterých bude Dobrovodský hrát první housle. Psychicky labilní Vladko by si totiž mohl klidně zas zoufat po své lásce. „Mám přítele, mrzí mě, že se teď nevídáme. Jsme spolu už skoro čtyři roky. Je skvělý, mám ho rád, nesmírně si ho vážím. Je o 23 let starší a je to učitel. Od svého partnera se potřebuji učit a musím k němu vzhlížet," nešetří láskyplnými slovy na jeho adresu.