Protože se Milan Lasica společně s Júliem Satinským nebáli kriticky vyjádřit k invazi sovětských vojsk do Československa, brzy se dostali do hledáčku tajné policie. A ta dělala všechno pro to, aby slovenským hercům co nejvíce ztrpčila život. Jejich Divadlo Na korze muselo skončit, a komici proto odešli do moravského divadla Večerní Brno, kde strávili dva roky. Později sice účinkovali na Nové scéně v Bratislavě, museli se ale rafinovaně skrývat v souboru zpěvohry, protože pro tehdejší garnituru platili za nežádoucí živly.

Slavík Lasicovi pomohl, dal mu práci

Málokdo ví, že božský Kája během normalizace pomáhal mnoha kolegům, kterým tehdejší režim neustále házel klacky pod nohy. „Karel Gott byl jedním z mála, kteří byli ochotní mi pomoct v tehdejší situaci. Tvořil jsem pro něj texty, které používal ve svých programech v divadle ve Slaném. Díky tomu jsem si mohl vydělat,“ prozradil nedávno zesnulý herec v knize Takový byl Karel Gott. Tvorbu za Lasicu tehdy museli podepisovat režisér Ján Roháč nebo tehdejší dramaturg Československé televize Miroslav Ducháč.

Tajná spolupráce, o které věděli jen čtyři nejbližší spolupracovníci, trvala několik let. „Ján Roháč, který to režíroval, se prý o tom s Gottem radil, a pak mi to nabídli. Nevím už přesně, kdo mi to telefonoval, ale vzhledem k tomu, jak tajné to bylo, to byl někdo z nejužšího okruhu okolo nich,“ doplnil Lasica. Ten pro Gotta psal průvodní slova před každou píseň, kterou se slavík chystal před publikem zazpívat. Přitom nebylo velkým tajemstvím, že zpěvák měl na svoje spolupracovníky vždycky ty nejvyšší nároky.

Příjemný člověk, i když věřil konspiracím

Podle Lasici Gott chtěl, aby texty byly bezprostřední a byl v nich humor. „Nemyslím, že si je po mně ještě nějak upravoval. On nebyl žádný komik, ale přednes těch textů zvládl velice dobře a profesionálně. Nikdy předtím své písničky slovem neuváděl, takže bych řekl, že i pro něj to byl takový start, který mu otevřel nové možnosti práce s publikem,“ vyprávěl slovenský komik s tím, že při práci se zásadně vyhýbal politice. „Ale ta by se tam ani nehodila,“ dodal s nadhledem.

Milan Lasica se s Karlem Gottem znal už od šedesátých let. Tehdy se pozdější kolegové potkali během prvního ročníku festivalu Bratislavská lyra, na kterém zpěvák zvítězil s písní Mám rozprávkový dom. „Prosazovali jsme ho, protože jsme chtěli, aby vyhrála slovenská píseň,“ vzpomínal herec. Podle něj byl Gott při osobním styku velmi příjemný člověk, i když Lasicu překvapovalo, že věří nejrůznějším konspiračním teroriím.