Karel Gott se během své kariéry stal tím vůbec nejznámějším českým zpěvákem a pro svět možná i nejznámějším Čechem. Zároveň byl mezi lidmi velmi oblíbený, měl a dodnes má statisíce fanoušků, kteří obdivují svého idola nejen díky jeho hudebnímu nadání, ale také vlídné a milé povaze a lidskosti. V očích veřejnosti byl Karel Gott vždy vnímám jako velký elegán, nikdy jej neprovázely žádné velké kauzy a lidé jej zkrátka milovali. O to se ostatně zasloužil i sám zpěvák, který si svůj mediální obraz skvěle budoval. Jak ale uvádí hudební publicista Pavel Klusák, Karel Gott ve svých publikacích ne vždy mluvil úplnou pravdu. Některé informace ze svého soukromí prý zatajoval nebo překrucoval.

Životní příběh Karla Gotta doplněný o jisté informace, které se dodnes k širší veřejnosti nedostaly, se proto publicista Klusák rozhodl převyprávět ve své nové knize Gott - československý zpěvák. „Postupně jsem viděl, že příběh především normalizačních let v Československu a zdejší pop kultury potřebuje ještě trochu dovyprávět,” nechal se pro DVTV slyšet Klusák, který si dle svých slov uvědomil ve dnech smrti Karla Gotta, že nejen jeho příběh, ale i příběh vývoje pop kultury od konce 50. let potřebují doplnění.

Nesrovnalostí bylo víc, než jsem čekal

Pavel Klusák se začal životem Karla Gotta stále více a více zabývat, prohlížel nejrůznější spisy a zkoumal jeho tvrzení. Postupem času začal zjišťovat, že se v jeho příběhu vyskytuje velké množství nesrovnalostí a nepřeností. „Na konci 60. let, zhruba čtyři až pět let poté, co začal být Karel Gott skutečně populární, vydal knihu, u které byl sám podepsán jako autor. Jmenuje se Říkám to písní. Pak se poměrně svižně oficializovalo, že tu knihu víc napsal Jiří Štaidl,” říká Klusák. „Ta kniha vlastně založila na Gottův mýtus. Ona vypráví jeho dosavadní kariéru v příhodách, které jsou výrazné, svůdné, jdou od úspěchu k úspěchu. A v okamžiku, kdy se na to díváte pod drobnohledem, tak zjišťujete, že to tak úplně nesedí. Novináři, taky proto, že byli rádi za nějaký Gotttovský pramen, tuto knihu začali vnímat jako Gottův životopis, který opisovali do různých článků a rostlo to a rostlo,” dodává ještě publicista a objasňuje, proč média při psaní o Gottově životě častokrát vychází z ne tak úplně přesných informací.

Otec Karla Gotta byl prominentní úředník

Za jednu z největších nepřenosností publicista označuje přijetí Karla Gotta ve Spojených státech. „Když pominu drobnější věci, zásadní životní epizodou je angažmá československých umělců v Las Vegas, nejen Gottovy kapely, ale to byla velká československá estráda, která pak byla vykládána jako nesporný úspěch a přijetí Karla Gotta v Americe,” vypráví na základě zjištěných informací novinář. „Myslím si, že ten realističtější obraz Las Vegas je dost zajímavá věc. Protože sami Američani publikovali články, kde tu show Europa 68 označují za jeden z propadáků, který tam zažili,” popisuje Pavel Klusák jednu z nesrovnalostí, kterých je podle něj mnohem víc.

Pavel Klusák se během svého pátrání podíval i do archivu bezpečnostních složek, kde narazil na informaci, kterou Karel Gott tajil a nezveřejnil ji ani ve své poslední knize Má cesta za štěstím. „A to je role jeho tatínka, role jeho otce. Který od padesátých let patřil k velmi prominentním lidem ve státě, byl náměstkem ministra na Ministerstvu těžkého průmyslu. A v okamžiku, kdy se Gott ocitl v opravdu velkých potížích, tak ten otec mohl jít na UVKSČ, za ministrem zahraničí, za ministrem vnitra a něco dojednat,” dodal novinář s tím, že Karel Gott celý svůj život tuto informaci nikde nezmiňoval, protože nechtěl, aby jej lidé vnímali jako protekčního umělce.

Související články