5 
Lída Baarová se narodila jako Ludmila Babková, svůj pseudonym si později zvolila podle rodinného přítele, spisovatele Jindřicha Šimona Baara. Díky své kráse se dostala k filmu, kde v takzvané zlaté éře bodovala. Kromě toho, že byla známá u nás, se proslavila i v Německu, Itálii či Španělsku.
Když byla Lída na vrcholu, přišla válka a Evropa se změnila. Filmy se točily jen pro nacistickou propagandu a každý, kdo v nich chtěl hrát, musel s Němci dobře vycházet. To Baarové nedělalo problém. Chtěla hrát a dopad války na obyčejné lidi vůbec neřešila, po válce tvrdila, že ho neviděla.
Baarová měla navíc něco, co její ostatní herecké kolegyně neměly, a to přízeň velkého nacistického pohlavára. Zamiloval se do ní sám ministr propagandy a pravá ruka Adolfa Hitlera, Joseph Goebbels.
Goebbels se do herečky bláznivě zamiloval
„Goebbels se do Lídy šíleně zamiloval, ztratil hlavu. Dokonce jsem četl v odposleších Goebbelsových telefonátů, kdy Lídě říkal, že našel na mapě nějaký tichomořský ostrov, kde by mohli žít jako Adam s Evou,“ řekl autor knihy Prokletí Lídy Baarové Stanislav Motl pro Český rozhlas.
Sama Baarová prý nehynoucí láskou k nacistovi nehýřila, po válce dokonce tvrdila, že se ho bála a nevěděla, jak z jejich vztahu ven.
„Zájem pana ministra o mne se však projevoval víc a víc různými pozváními, květinami k premiérám. Na všechny moje premiéry chodil, kruh se kolem mne stále více a více svíral. Bránila jsem se…, ale neubránila,“ uveřejnila herečka po válce v rámci vyšetřovacího protokolu.
Naštěstí se o jejich románku dozvěděl sám Hitler, Goebbelsovi pohrozil a ten musel lásku svého života opustit. Baarovou následně poslali natáčet do Itálie. V roce 1943 se vrátila do Prahy a na konci války utekla do Bavorska.
Po válce čekalo Baarovou velké utrpení
I když Baarová tedy druhou světovou válku přežila, možná by byla radši, kdyby se to nestalo, protože život po ní pro ni byl utrpením. Dodnes patří mezi nejslavnější kolaborantky, i když jí vina nikdy nebyla prokázána. Byla vyslýchána americkou zpravodajskou službou CIC a nakonec skončila na psychiatrii v Mnichově. To ale nebylo všechno a na Baarovou ještě čekalo na rok a půl vězení. Byla propuštěna v prosinci roku 1946.
Po návratu domů se žádný happy end nekonal. Našla zbytek rodiny v troskách. Její matka zemřela na infarkt kvůli výslechu nacisty, její sestra spáchala sebevraždu a tatínek byl velmi nemocný. S herečkou se její pověst táhla až do konce života. Velkou roli už nedostala a nakonec zemřela sama v rakouském Salzburgu.
