Zagorová s Peterkovou chodily pravidelně na všechny premiéry Moniky. Jejich tradiční dámské večery vypadaly tak, že si otevřely láhev bublinek. Není tajemstvím, že právě Zagorová bublinky, kterým říkala šampíčko, milovala.

Dámské sedánky

V pořadu Sedm pádů Honzy Dědka se Monika rozpovídala o tom, jak přátelství s legendární zpěvačkou vypadalo. „My jsme řešily život. Každá přišla s tím, co se nám děje. Já jsem taková vehementní, tak jsem jim to sdělovala, někdy jsem byla zamilovaná, někdy rozejitá, někdy něco jiného… Hanička u toho uzobávala a popíjela a vždycky seděla v kožichu, protože jí byla pořád zima. A Vlastička říkala, že mě neslyší, abych to říkala nahlas, a já jí říkala, že nemůžu v restauraci řvát moje intimní věci.“

Rady nad zlato

Monika nemůže Hance zapomenout to, jak ji vždy dobře poradila. „Já jsem Váha, všechno vyvažuju. Hanka Panna a vždycky mi dokázala dvěma větami shrnout, jak by co udělala. A vždycky mi to celé přeházela. Většinou jsem na ni ale dala.“ Zmínila například historku, která se vázala na vydání nového alba. Hanka jí tehdy vnukla myšlenku, které se Monika vzápětí chytla. „Jednou jsem jí říkala, že chci udělat desku, že to konečně prorvu a budou mě hrát rádia. A Hanička říkala: ‚Hm…‘ Ona neřekla, že ne, ale hm… A já: ‚myslíš, že ne?‘ A ona: ‚Hm…‘ Ale jestli bych nechtěla udělat muzikálové album, že mě lidi v těch muzikálech mají rádi. Udělala mi guláš v hlavě. A tak jsem o tom přemýšlela a udělala to. Hanka mi půjčila písničku Asi, asi, kterou původně nazpívala Abba, ale byla v muzikálu Mamma Mia, takže je to vlastně muzikálová píseň.“

Mezi zásadní vzpomínky na svou kamarádku zařadila Absolonová i tradiční koncert Zagorové v Lucerně, kde vystoupila jako host. „To mě úplně podseklo v tom, že jsem moc nechápala. Upřímně nevím, jestli bych si pozvala na koncert o třicet let mladší holku jako hosta. Bylo to strašně velkorysé. Překrásně mě uvedla, lidi byli senzační. Skončilo to, šla jsem do šatny a Hanka mi řekla: ‚Byla jsi fantastická, poslouchala jsem tě.‘ To není obvyklé, takhle se nechovají kolegyně. Nikdy na to nezapomenu. Byla velkorysá ke všem. Byla milující, pečující, citlivá a přitom silná a pevná ve všem. V názorech i v rozhodnutích,“ příblížila, proč byla Zagorová tak výjimečná.