Osud dal v minulosti Báře Lukešové, kterou diváci znají například ze seriálu Cesty domů, těžkou ránu v podobě nádorového onemocnění. A navíc bohužel nezasáhl pouze jednou.
"Nejdřív jsem onemocněla já, pak bratr. O pocitech se těžko mluví. Člověku nezbude nic jiného než být statečný a racionální," řekla herečka, která se těžkou situací poprala s grácií. Vzpomíná si, že mozek se jí najednou jakoby přepnul a ona si odmítla připustit, že něco bude špatně. Šla od úkolu k úkolu a nemoc nechávala stranou.
"Neměla jsem žádný propad," řekla o složitém životním období, které se jí nakonec podařilo překonat. Od té doby ví, že zdraví je k nezaplacení.
Nyní si užívá hlavně divadelní práce. Emoce se jí nejlíp ventilují na jevišti. "Nedovedu si představit, že bych dělala něco jiného," řekla v pořadu Host do domu na Českém rozhlase Dvojka. "Funguje tam ta alchymie, kdy vám publikum dává zpětnou vazbu." Před kamerou je to prý složitější, protože scény se zkouší několikrát. A ne vždycky se herci vede.
"Představte si, že to zkazíte kolegům. To je strašné a propadám se o deset pater dolů," řekla herečka, která před víc než deseti lety vyhrála konkurz na italský film Ve větru hořím.
"Synovi bylo v tu dobu 9 měsíců, tak jsem si říkala, že nemůžu odjet. Měla jsem z toho pak špatný svědomí," prozradila Bára, která ovšem nakonec odjela a udělala dobře. Snímek uspěl na prestižním filmovém festivalu Berlinale. Následovala nabídka zůstat v Itálii. "Odmítla jsem. Neuměla jsem si představit, že tam začnu žít. Doma jsem tady," řekla.