Byla krásná, inteligentní a slavná. Štěstí jí to ale v životě nepřineslo. Osudové lásky měla celkem čtyři. Jednou z nich byl i herec František vnouček, ke kterému měla Nataša Gollová blízko. Seznámili se v roce 1934 ve Slovenském národním divadle. Vztah jim vydržel tři roky. O lásku ale příliš nešlo. Vztah byl nenaplněný a stereotypní. Vnouček byl totiž homosexuál a uvědomil si to až vedle Nataši.
Na muže štěstí neměla
Odjakživa se choval jinak. dostával role převážně milostné. Dlouhou dobu vypadal jako velmi mladý chlapec a působil uhlazeně. Gesty a mimikou příliš nevynikal, ale charakteristický byl pro něj až mírně afektovaný projev. Později hrál už spíše intelektuály, umělce a diplomaty. Tak slavný jako Gollová zdaleka nebyl. Byl taktéž profesorem herectví na DAMU.
Krátký ale intenzivní vztah prožila Nataša s o šestnáct let starším básníkem Tristanem Tzarou. Osudové setkání proběhlo v Paříži v roce 1932, kdy se do sebe bláznivě zamilovali. Gollová se následně vrátila z Francie do Československa a s Tzarou se viděla naposledy v roce 1934.
Zemřela osamělá
Telenovela by se dala napsat podle jejího vztahu s Willy Söhnelem. Willy byl Němec, který byl za okupace šéfem barrandovských ateliérů. Byť byl nacista, srdce měl prý dobré. To jistě ocenila i Adina Mandlová, která to s ním táhla před Natašou. Právě ta jí ho přebrala. Moc se jí to ale nevyplatilo. Po válce byla obviněna z kolaborace a Willyho už neviděla.
Ze šlamastiky ji vytáhl její poslední osudový muž. Karel Konstantin byl režisér, díky kterému získala práci v Českých Budějovicích, kam se odstěhovala. Nakonec z toho byla svatba, ale Gollová do něj nikdy zamilovaná nebyla a on do ní také ne. Šlo spíš o vzájemnou úctu a respekt než o nějaký hluboký cit. Opravdovou lásku Gollová nikdy nezažila. Zemřela v osamění. Předtím si ještě stihla zahrát v několika filmech jako Spalovač mrtvol nebo Sňatky z rozumu.