Seznámili se na DAMU. Láska na první pohled to nebyla ani náhodou. Když Nina svého budoucího manžela pozdravila, ani nezvedl hlavu. Postupně se ale sblížili a v roce 1965 se vzali. Společně pak vychovali tři dcery, a to Simonu, Kláru a Adélu.
„Byla to noblesní osoba, až aristokratická. Mluvila hlubokým altem a byla z Moravy,“ vzpomínal podle webu Divadlo.cz Kačer.
Kariéru začala Divíšková v Ostravě a posléze zářila celých 35 let v Činoherním klubu.
„Divadlo mi určitě – přes všechny bolesti a strasti – dává pocit sebeuspokojení, hravosti, důstojnosti a snad i svobody. Pro mě je ale v životě nejdůležitější rodina,“ řekla Divíšková. „To je má svoboda, to je mé slunce, bez kterého bych jen těžko dokázala žít,“ doplnila podle stejného zdroje dříve.
V Příbězích obyčejného šílenství byla nezapomenutelná
Během života spolupracovala s nejrůznějšími scénami a její filmografie byla obsáhlá. Neměla příliš výrazných rolí, ale pro diváky byla velmi dobře zapamatovatelná. Asi nejvýraznější byla jako matka hlavního hrdiny v Příbězích obyčejného šílenství nebo v seriálech Ulice a Vyprávěj. Lidé ji měli rádi, oblíbená byla i mezi přáteli.
„Věrnost, čestnost a pravdomluvnost jsou vlastnosti, kterých si v životě vážím nejvíc,“ svěřila se kdysi, co je pro ni nejpodstatnější. Přesně ty vlastnosti v ní viděl Kačer, byť ji alzheimer změnil k nepoznání.
„Ty projevy mě tak štvou, že na ni někdy i řvu. Snažím se dořvat k podstatě její osobnosti, k té vznešené noblesní holce, kterou bývala a jistě chce být dál,“ svěřil se Jan Kačer, který se o Divíškovou staral až do konce jejích dní společně s celou rodinou.
Informace přinesl portál Divadlo.cz a Nasehvezdy.cz.
