Málokdo ví, že Norové naši pohádku Tři oříšky pro Popelku přímo zbožňují. Film, ve kterém zazářila Libuška Šafránková s Pavlem Trávníčkem, se v severské zemi poprvé vysílal už v roce 1975. Když jednou v devadesátých letech Popelka v televizi o Vánocích chyběla, diváci podali tolik stížností, že vedení televize nezbývalo nic jiného než pohádku okamžitě vrátit do vysílání.
Popelku v česko-německém filmu, který v roce 1973 režíroval Václav Vorlíček, ztvárnila tehdy dvacetiletá Libuše Šafránková. Okamžitě se tak zapsala do srdcí mnoha diváků, kteří by si vánoční svátky bez tradičního příběhu snad už ani neuměli představit. Šafránková do role vtiskla něžnost a zranitelnost, ale navíc přidala hravost a obdivuhodnou nebojácnost.
Norská "Libuška" je trochu jiná
V novém ztvárnění roli po Šafránkové přebrala populární norská zpěvačka a finalistka pěvecké soutěže SuperStar Astrid Smeplass, která podle prvních ukázek působí stejně neohroženě jako česká představitelka. Norská Popelka ale nevyzařuje tolik křehkosti, nově připomíná spíše hrdinku ze série velkofilmů Pán prstenů.
Sama zpěvačka přiznává, že hlavní postavu pojala jako mladou, cool dívku, která se snaží překonat životní překážky a bojuje se zlou macechou. "Popelka postupně nabývá sebevědomí a staví se na odpor. Rychle jezdí na koni a loví, ačkoliv je dívka," řekla symaptická Astrid norskému rozhlasu NRK.
Roli prince, který víc než na školu myslí na zábavu se svými kumpány, před lety dostal Pavel Trávníček. Ten dokonale vystihl nezbedného aristokrata, který se poprvé v životě zamiluje. Trávníčkovo pojetí v sobě skrývá podobnou neformální svobodomyslnost, jakou předvedla Šafránková.
Prince v nejnovější verzi příběhu pak hraje Cengiz Al, norský herec s tureckými kořeny. I když je třiadvacetiletý umělec typově úplně jiný než Trávníček, svoje obdivovatelky si určitě najde.
Do prince se zamilovali i koně
"Cengiz je opravdový princ, fantastický herec a skvělý člověk… Dokonce i naše koně se do něj při natáčení zamilovali," řekla o mladém talentu režisérka snímku Cecilie A. Mosli. Samotný herec měl přitom ze zvířat během nátáčení pořádnou hrůzu. "Byl jsem z koní opravdu vyděšený!" doplnil Cengiz upřímně.
Je vidět, že tvůrci okopírovali z naší pohádky spoustu prvků. Norská Popelka také jezdí na bílém koni, má téměř stejnou sovu Rozárku a princ místo biflování raději drandí po lese, kde loví zvěř. Přesto příběh celkově působí úplně jiným dojmem. Filmaři si například dali záležet na velkorysých záběrech překrásné krajiny, přidali akčnější prvky i dramatickou hudbu.
Herci oblékli nádherné zimní kostýmy s kožešinovými doplňky. V tom se liší od české verze, která původně počítala s natáčením v létě. Proto má Libuše Šafránková na sobě v závěru filmu lehoučké šaty, i když cválá na koni přes zasněžené pláně.
Atmosféra na plese na zámku se v norském pojetí jeví temnější a macecha vypadá tak nemilosrdně, že by se těžko našel někdo, kdo by se s ní chtěl dostat do křížku.
Představitelka hlavní role, zpěvačka Astrid, se na českou Popelku prý dívá už od malička a má ji velice ráda. "Originál je fantastický a v srdcích mnoha lidí má zvláštní místo. Můžeme jen doufat, že si lidé oblíbí také novou verzi," řekla Smeplass, která je mimořádně úspěšnou hudebnicí. Některé její písničky totiž mají na YouTube desítky milionů shlédnutí.
Nová verze Popelky vstoupí v Norsku do kin 12. listopadu.
