Pohádka Sněhurka a sedm trpaslíků má hned několik mutací, a tak je vždy potřeba se ubezpečit, o jaký text se jedná. Jména trpaslíků poprvé zazněla v muzikálové verzi na Brodwayi v roce 1912, Disneyovští trpaslíci byli pojmenování trochu jinak a ani v češtině nejsou jejich jména kodifikována. Zatímco v první verzi českého dabingu byla jména trpaslíků Šmudla, Prófa, Kejchal, Rejpal, Stydlín, Štístko a Dřímal, v druhém zněla Šmudla, Doktor, Kejchal, Brumla, Stydlík, Hopla a Klimba. Důvod změny nikdo netuší, ale nutno podotknout, že první verze byla zkrátka lepší.
Zajímavé je, že do té doby nevznikl žádný podobný film. Animace byla od dvacátých let dvacátého století na vzestupu a studio Walta Disneyho tvořilo již animované krátké seriály, až do roku 1937, respektive 1934, kdy film začal vznikat, se nikdo nepokusil udělat kreslený film takto dlouhý. O Sněhurce se vyjádřila odborná kritika takto: "Ještě nikdy se v kinech neobjevilo nic podobného Disneyho Sněhurce a sedmi trpaslíkům… Iluze je proto tak dokonalá, milostná romance tak jemná a fantazie tak emociální, že jednání kreslených osob dosahuje hloubky, jež se rovná vroucnosti lidských představitelů. Je to opravdu velký film."
Slavná verze od Disneyho
Zdroj: Profimedia
Ačkoli se rozhodně nejedná o první verzi, jedná se o tu nejslavnější. Celý film z dílny Walta Disneyho a jeho týmu, trvá necelou hodinu a půl a čerpá částečně z knihy bratří Grimmů. Postava Sněhurky je ekvivalentem krásné mladé dívky, která je nenáviděna pro svou krásu a mladost a po kousnutí do otráveného jablka umírá. Neumírá ale tak docela, protože polibek z pravé lásky ji probouzí zpět k životu. Příběh, který učí mladé dívky, že nezáleží na jejich inteligenci, ale jen na kráse, a že mají čekat na prince, ve své podstatě odrážel předválečnou společnost.
Disneyho Sněhurka je nejznámější
Zdroj: Profimedia
Ačkoli Sněhurek je hned několik, ta Disneyovská je zkrátka fenoménem. Původní příběh byl poprvé zaznamenám v patnáctém století v kronice Jeana Froissarta, původně šlo o mýtus o zlé čarodějnici. Podle kronikáře Froissarta král Karel VI. propadl šílenství, kvůli němuž nepoznával svou manželku a tvrdil, že miluje Valentinu Visconti (manželka králova bratra). Jelikož poddaní měli svého krále velice rádi, snažili se najít viníka duševní choroby a tak obvinili Valentinu a řekli o ní, že je ve skutečnosti čarodějnice, která zabíjí lidi otrávenými jablky.
Funguje i jako sexuální symbol
Zdroj: Profimedia
Pro spoustu mužů je Sněhurka i dnes sexuálním symbolem. Už jen proto, že všichni víme, že je nadpozemsky krásná. Pro spoustu dospívajících mladíků, kteří měli mladší sestry, byla Sněhurka první platonickou láskou a spoustu mladých dívek toužilo po tom, aby byly krásné jako Sněhurka. Škoda, že tato pohádka se snaží ženám vštípit, že žena je ženě sokyní, nikoli přítelkyní a podporou. Snad tuto zkreslenou představu současné pohádky změní.
Sněhurka předmětem parodie
Zdroj: Youtube
I v případě této pohádky existuje hned několik verzí, u nichž divák pláče a řve smíchy. Za zmínku určitě stojí verze Divadla Sklep, kde jsou trpaslíci zastoupeni panáky alkoholu, které vypravěč během vyprávění pije a také verze s Karlem Šípem a Lucií Bílou, kdy Karel Šíp hraje posledního přeživšího trpaslíka, Lucie Bílá coby Sněhurka, je Sněhurka po záruční lhůtě, protože princ se zkrátka někde zapomněl a Sněhurka se ze spánku už vzbudila. Sněhurku si vzala na paškál i dvojice Kaiser a Lábus a k tomu snad už ani není co dodat. Tato jména jsou zárukou humoru a komédie. Zkrátka Sněhurka a sedm trpaslíků je klasika, ať už si pustíme tu Disneyovskou, jakoukoli jinou filmovou, nebo parodovanou.
U nás v Šípu se také věnujeme zajímavým tématům.