Šestitýdenní chlapeček zmizel iskočárkem od lahůdkářství, kam si jeho máma odskočila nakoupit. Lidé se snaží matku dítěte uklidňovat. „Neodjel vám sním někdo zrodiny? Nemohla jste kočárek nechat stát uvedlejšího obchodu?“ padají možná trochu nelogické otázky od přihlížejících. Jenže doba byla tehdy jiná, na únosy aorganizovanou kriminalitu jsme ještě nebyli zvyklí anikoho ani nenapadlo, že zmizení malého Tadeáše za pár let vstoupí do dějin.
Openíze nešlo
Policejní služebna se nachází jen několik málo kroků od místa únosu. Policisté jsou proto na místě během malé chvilky. Rozbíhá se rozsáhlá pátrací akce vulicích města. Po několika hodinách už ví oúnosu díky médiím celá republika. Přesto se dítě do večera nedaří najít. Aobdobná situace panuje také vnásledujících dnech.
„Prosíme všechny lidi, aby se při cestách vlakem, autobusem iautem dívali kolem sebe, zda neuvidí opuštěný kočárek, podezřelou postavu smalým dítětem či něco podezřelého.“ Itakovéto výzvy bylo možné zaslechnout zvln rozhlasových stanic. Popis dítěte se objevuje ve všech novinách ačasopisech. Chlapec ale zůstává nadále nezvěstný astále méně pravděpodobná se zdá imožnost, že šlo oúnos kvůli penězům. Rodičům se totiž nikdo spožadavkem výkupného neozval.
Čtyři stovky senzibilů
Vpátrání se snaží pomoci isenzibilové. Na policii se jich se „zaručenými“ informacemi během čtrnácti dnů od únosu obrátilo přes čtyři stovky. ZČeskoslovenska ize zahraničí. Jejich podněty ale knalezení dítěte nevedly.
Do pátrání je zapojeno přes sto padesát policistů. Od lidí dostávají vprůměru kolem patnácti hlášení denně. Všechna prověřují, ale knalezení Tadeáše nevede ani jediné. Rodiče jsou na pokraji šílenství. „Co se jen našemu chlapečkovi mohlo stát? Proč právě nás muselo tohle potkat?“ ptají se sami sebe isvého okolí.
Nezdál se jí rodný list
Po pětadvaceti dnech, přesně 1. října, ale případ prvního uneseného dítěte po roce 1989 vČeskoslovensku dostává nečekaný obrat. Pachatelku únosu, třiadvacetiletou zdravotní sestru zChrudimi, odhaluje tamní matrikářka Jana Andrýsková. Nezdál se jí totiž chlapcův rodný list, který žena předložila.
„Přišla knám toho dne ráno. Rodný list byl podivně přeškrtán abyla vněm řada chyb. Řekla jsem té ženě, že takto jí nemůžu dítě do matriky zapsat aať si zajde pro nový apřinese mi ho řádně vyplněný,“ vzpomíná na osudné okamžiky před dvaceti lety Jana Andrýsková, dnes chrudimská vrchní matrikářka.
Únoskyně však rodný list pouze poopravila ana matriku poslala svého manžela. „Bylo mi jasné, že rodný list je falešný. Některé kolonky byly přelepené acelý rodný list následně překopírován. Vtu chvíli mi to došlo asvé podezření jsem řekla imanželovi pachatelky, který už začínal tušit, že něco není vpořádku. Společně jsme pak nasedli do auta aodjeli za jeho ženou,“ vybavuje si paní Jana děj příběhu, na který se nezapomíná.
„Muž pak smanželkou dlouho mluvil anakonec ji přesvědčil, aby společně isdítětem odjeli na policii. Atím pro mě celý případ skončil,“ říká skromně Andrýsková. Po chvíli ale přiznává, že srodiči uneseného chlapce je dodnes vkontaktu. „Stali se znás přátelé. Jeden čas jsme se vídali celkem často, dnes už jen výjimečně, ale pořád osobě víme. Jsem ráda, že vše šťastně dopadlo azTadeáše je dnes mladý aúspěšný muž. Oúnoskyni nemám žádné informace, vím jen, že se zChrudimi odstěhovala,“ krčí rameny matrikářka.
Byla to nešťastná žena
Rodiče Tadeáše Kopeckého, kteří jsou oba lékaři, žádost orozhovor, stejně jako jejich syn, odmítli. „Nezlobte se, ale nebudeme se ktomu už vracet, ani syn si to nepřeje,“ reagovali na náš dotaz.
Skoupá na slovo byla i policie: „Případ byl úspěšně vyřešen a uzavřen a Policie ČR proto není oprávněna zveřejňovat v této souvislosti žádné skutečnosti, které mají charakter osobních údajů, včetně fotografií,“ uvedl Jiří Vokuš z Policejního prezidia ČR.
Něco málo ale přeci jen víme. Tadeáš letos slaví dvacáté narozeniny, hraje závodně stolní tenis ana pohnuté události ze svého dětství si nepamatuje anení jimi ani nijak poznamenán. Únoskyně se oněj totiž po celou dobu pečlivě starala. „Byla to vlastně nešťastná žena, která toužila po dítěti, které pravděpodobně sama nemohla mít,“ uzavírá příběh únosu se šťastným koncem jeho hlavní hrdinka, matrikářka Jana Andrýsková.
Víte, že
* VČeské republice zmizí každý rok několik tisíc dětí. Jen vojedinělých případech se ale jedná oúnos. Děti většinou utíkají zdětských domovů azrodin, kde mají problémy se svými vlastními či nevlastními rodiči.
* Nejčastějším typem únosů dětí jsou vposledních letech tzv. mezirodičovské, kdy jeden zrodičů unese po rozvodu dítě, které bylo svěřeno do péče jeho bývalému partnerovi. Problémem jsou zejména mezinárodní rodičovství, kdy jeden zrodičů je cizinec.
Další unesené děti
Květen 2003
Čtveřice Ukrajinců unesla 8letou dceru obchodníka sklenoty zKupařovic uBrna. Zastavili řidiče, který ji vezl do školy, svázali ho, dívce dali přes hlavu pytel azavřeli ji do kufru auta. Uvesnici Silůvky postavili vlese stan adítě do něj posadili. Otci vyhrožovali, že když nezaplatí, uříznou dívce hlavu. Protože požadovaných pět milionů neměl, museli čekat. Nakonec dívku vlese nechali aodjeli. Policisté ji našli ji druhý den.
Září 1999
Čtrnáct hodin hrůzy prožili rodiče 9letého chlapce zHlinska, kterého při cestě do školy unesl čtyřiadvacetiletý muž. Zlákal ho ksobě do auta pod záminkou, že pojedou za jeho otcem. Nejdříve dítě zamkl vkufru auta a pak zavřel do skříně. Následně zatelefonoval rodičům, že ho zabije, když nezaplatí půl milionu korun. Když si srodiči dohodl předání peněz, policisté jej zadrželi. Chlapci se zatím podařilo utéct kpříbuzné, která bydlela nedaleko.
Březen 1998
18letou dceru podnikatele zBystřice pod Hostýnem unesli tři muži ve věku kolem 23 let (mezi únosci byl ijejí bývalý přítel) a zadržovali ji vubytovně vHolešově. Po osmadvaceti hodinách se dívce podařilo ze zajetí uniknout. Únosce policie zadržela druhý den.
Duben 1998
16letou dceru zástupce starostky Dubí Miloslava Černého se dvakrát pokusili zavléct do automobilu neznámí pachatelé. Podle Černého mělo jít ozastrašování kvůli jeho postupům proti dalšímu rozšiřování prostituce vDubí.
Listopad 1998
Čínský obchodník unesl 11letého syna svého krajana, aby ho mohl vydírat. Chlapce, kterého znal, vlákal Číňan do vozu aodvezl do garáže, kde ho věznil. Poté několikrát telefonoval jeho rodičům ažádal dvoumilionové výkupné. Když mu řekli, že tolik peněz nemají, zpanikařil asnažil se hocha zbavit tím, že jej spoutaného hodil zmostu do Labe. Nepočítal stím, že přežije ausvědčí ho. „Když jsem spadl do vody, podařilo se mi uvolnit pouta na nohou a zout boty. Trochu jsem uměl plavat, tak jsem doplaval na břeh azachytil se větví,“ uvedl při výpovědi.
Leden 1997
Skupina mužů držela téměř deset měsíců vzajetí 21letého syna kroměřížského podnikatele. Byl vězněn spoutaný vmalé místnosti bez oken, dostával jen minimum jídla. Únos objednal bývalý společník jeho otce kvůli sporu o33 milionů korun.
Prosinec 1994
Tisíc marek požadoval jednadvacetiletý muž za osmiměsíční holčičku, kterou unesl ve Vejprnicích na Plzeňsku. Byl obviněn zúnosu, vydírání akuplířství.
Dlouhodobě pohřešované děti
Karolína Planá
(pohřešovaná 15 let)
Ztratila se včervnu 1996 na Bruntálsku. Tehdy jí bylo 14 let. Ačkoli policie její tělo nikdy nenašla, za vraždu dcery byl vroce 2000 odsouzen Jaroslav Planý. Dostal třináct let vězení. Usoudu prohlásil, že je nevinný ajeho dcera byla unesena. Policie před časem prověřovala možnost, jestli se Karolína neobjevila vbrněnském Klokánku jako dívka Anička, později se ale ukázalo, že se za dívku vydává dospělá Barbora Škrlová.
Ivana Košková
(pohřešovaná 14 let)
Absolutně beze stopy zmizela vlétě roku 1997 čtrnáctiletá školačka zPříšovic Ivana Košková. Jela na kole ktetě do Svijanského Újezdu. Ztratila se na cestě dlouhé tři apůl kilometru vden, kdy se cestou ze Svijanských slavností vracelo mnoho lidí. Nikdo si ničeho nevšiml.
Jan Nejedlý
(pohřešován 13 let)
ZJana Nejedlého zpražského Podolí se stal symbol zmizelých dětí vČR. Za posledních 20 let je to vPraze jediné pohřešované dítě, ukterého se policii nepodařilo vypátrat jeho osud. Ztratil se vlednu 1998, když mu bylo devět let. Inkriminovaný den odešel hrát za kamarádem, domů už se ale nikdy nevrátil. Policisté se klaní k verzi, že spadl do Vltavy.
Jan Štefuca
(pohřešován 5 let)
Jana Štefucu hledá policie už od března 2005. Zatím bez úspěchu. Před zmizením žil chlapec na Chomutovsku. I v tomto případě se policie domnívá, že mohl spadnout do řeky autopit se.
Tereza Chrápavá
(pohřešovaná 2,5 roku)
Případ Terezky je jedním ztěch, které policii vposlední době sužují – únos dítěte jedním zrodičů. Únos dívky nahlásil otec, podle jeho výpovědi mu ji vbřeznu 2009 vytrhli dva neznámí muži, matka měla vše zpovzdálí pozorovat. Policie dál po dítěti pátrá.
4 
