8 
Sedmdesát let staré hrůzy jsou tak děsivé, že si zaslouží neustálé opakování, aby nikdy nebyly zapomenuty. Psal se srpen roku 1945, na evropské bojové scéně byl už tou dobou klid zbraní. Japonsko s Američany ale dál vedlo v tichomoří zuřivou válku. A protože se Asiaté nehodlali vzdát, prezident USA Harry Truman nařídil největší „teroristický útok" proti civilistům v dějinách.
Malý chlapeček a Tlusťoch
Šestý srpnový den bombardér B-29, speciálně upravený k rychlému leteckému manévru do bezpečí, shodil nad městem Hirošima atomovou bombu Little Boy (Malý chlapeček). Pamětníci popisují, že se na nebi objevilo nové Slunce… Při explozi 600 metrů nad městem bylo zničeno vše v okruhu 1,6 km. Okamžitě zemřelo 80 tisíc lidí. „Prakticky všichni lidé a zvířata byly doslova sežehnuti zaživa," psali tehdy americké noviny.
Druhé a zatím poslední válečné použití atomové bomby nastalo o tři dny později. Puma Fat Man (Tlusťoch) dostála účelu svého vzniku 9. srpna. Její výbuch zdevastoval většinu města Nagasaki, okamžitě zabil asi 40 tisíc lidí, zhruba jednou tolik zemřelo na následky v dalších letech. A pro matematický pořádek dodejme, že celkový počet mrtvých na následky výbuchu v Hirošimě dosáhl na odstrašující číslo 260 tisíc obětí!
Život byl obnoven
Žádná slova nemohou popsat tu odpornost, která se před sedmdesáti lety udála. Celkem jasnou představu si ale každý musí udělat při pohledu na satelitní záběry obou měst před a po útocích. Tam, kde stála zástavba domů, najednou nebylo nic. Zbyl jen prach, strach a bolest…
Obě rozlehlá hromadiště trosek byla přes značné poničení (spadla většina mostů, železnice, a téměř tři čtvrtiny všech budov se rozpadly na kamení), postupně obnovována. Při posledních sčítáních lidu před deseti lety žilo v Hirošimě 1,2 milionu lidí a v Nagasaki asi 440 tisíc.
Ač se to zdá nemožné, život tu byl kompletně obnoven a při návštěvě obou míst byste dnes možná ani nepoznaly, že tato místa byla svědky hromadného vyvražďování a ničení. Ale zdání jen klame. Podle vědců dokonce i děti narozené dnes obyvatelům z válečného období mohou mít degenerativní nemoci. Ve vzduchu je navíc stále cítit tu mrazivou atmosféru.
A tak už Hirošima a Nagasaki nikdy nebudou jen dvě větší města na japonském ostrově Honšú.
Nezničitelný český památník!
Člověk neví, jestli tady převažuje národní hrdost, nebo ji přehluší smutná fakta. Každopádně ten příběh zná celý svět… Po explozi v Hirošimě v blízkosti výbuchu zůstal stát jediný dům. Tehdy prefekturní palác, dnes Hirošimský památník míru. Stavbu s kopulí, ve které osudný 6. srpen všichni přítomní zaměstnanci vydechli naposledy, navrhl a postavil český architekt Jan Letzel. Dodnes je jako připomínka ničivosti jaderných zbraní udržován ve stavu odpovídajícímu tomu těsně po výbuchu. Od roku 1996 figuruje na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Proč Hirošima?
- nacházel se zde vojenský komplex, důležitý přístav, ponorková základna, letiště, divizní velitelství a další z vojenského pohledu strategické cíle
- šlo o velké město, které se nachází v rovinaté oblasti uzavřené horami, které znásobily účinky bomby
- neměl zde být držen žádný americký občan, později se prokázalo držení 23 zajatců
Proč Nagasaki?
- druhá bomba měla zasáhnout město Kokura, ale byla nad ním příliš velká oblačnost, proto na řadu přišel „náhradník" Nagasaki
- město splňovalo základní výběrová kritéria: cíl byl větší než 3 míle v průměru a výbuch vytvořil značné poškození a ztráty na životech, které donutily Japonsko konečně kapitulovat.
