1/19

Zdroj: koláž: Šíp

Jak už bylo zmíněno, Mácha chodil pěšky z Litoměřic do Prahy a jedna taková cesta se mu stala osudnou. Při hašení hořícího domu nastydl a vážně onemocněl. Lori v té době už měla v náručí pár dní starého Ludvíka (Mácha byl přesvědčen, že není jeho)...
Kromě početných nevěř a žárlení, byl Mácha také velký cestovatel. Spolu s kamarádem vyrazil pěšky do Itálie, cesta to byla veselá, během dvou týdnů vypili 41 litrů vína. Ostatně na cestách Máchu víc zajímalo jídlo, pití a holky, než nějaké památky.
To aby si svou Lori ohlídal. Nicméně i o Lori se ve svých denících často zmiňuje: „Zkusil jsem ji několikráte fikat. Až posléz na kanapé, jednu nohu měla na stolici, druhou na nůši.“ Při čtení Máchových deníků se čtenář rozhodně nenudí.
K. H. Mácha byl nadějný básník, který navzdory tomu, že zemřel v necelých 26 letech, má na kontě desítky a desítky děl. Ačkoli nejoslavovanější je Máj, napsal spoustu daleko lepších prací, o kterých se nemluví, mnohdy ani neví. Ale to není zdaleka vše.
Mácha nebyl jen rozervanec a romantik a neutíkal jen do lesů. Miloval hlavně ženy a to hodně. Vedl si velice podrobné zápisky do deníků, kde se nebál používat slova jako "picat", "fikat", "onanovat". Deníky si vedl v tajných šifrách, aby je nikdo nečetl.
Ostatně posuďte sami: „Pical jsem popředu i v kleče pozadu u kamen. Zdá se mi, že jsem tam byl celý.“ Možná, kdyby učitelé zavedli Máchovy deníky jako povinnou četbu, studenti by mu dali šanci i jakožto básníkovi. Stále to ale není z jeho života vše.
...A velký básník jen deset dní před svými 26. narozeninami na následky nachlazení zemřel. Syn Ludvík zemřel v devíti měsících a tak nám po velkém romantickém básníkovi zůstala jen jeho díla a sprosté deníky.
Mácha platí za jednoho z představitelů romantismu. Nenechte se ale zmýlit, romantismus neznamená, že by dotyčný nosil domů kytky a zpíval serenády. Romantici bývali rozervanci, libovali si v neštěstí, nešťastné lásce a zbožňovali přírodu.
Ačkoli jeho právoplatnou manželkou byla Eleonora Šomková, nadbíhal každé dívce, která se kolem něj mihla a byl nenapravitelný nevěrník. Navzdory tomu byl také obrovský žárlivec, a z Litoměřic, kde stavěl dům, chodil co dva dny (ano pěšky) do Prahy.