5 
Eva Adamczyková v posledních měsících září štěstím. V loňském roce se provdala za svého dlouholetého partnera Marka Adamczyka a také se jí podařilo se uzdravit z těžkého úrazu obou kotníku. Přestože se kvůli zlomeninám nemohla zúčastnit olympiády, je ráda, že všemu dopřála svůj čas a kosti dobře srostly.
Těžké chvíle
I když se snowboardistka po úrazu pochopitelně bála, že zlomeniny navždy ovlivní její sportovní kariéru, taková událost byla v porovnání s tím, co ji potkalo dříve, ničím. Eva Adamczyková totiž během pár let přišla o oba rodiče. Její tatínek Roman dlouhých patnáct let bojoval s nádorem na mozku, a i když se během té doby několikrát zdálo, že má nad nemocí vyhráno, nakonec jí v pouhých čtyřiapadesáti letech podlehl.
Velkou oporou pak Evě Adamczykové byla její maminka Ludmila. I ta ale onemocněla a po krátké, za to však vážné nemoci zemřela. Za svým mužem odešla do nebe pouhé dva roky po jeho smrti. Pro sportovkyni to byla nesmírně tvrdá rána. Nakonec se jí ale podařilo se s osudem smířit a věci dnes vidí jinak.
Smrt je normální
O tom, jak se snowboardistce podařilo se srovnat s brzkým odchodem rodičů, se před časem rozpovídala v rozhovoru pro podcast Bez frází plus. „Smrt je pro nás limit, něco jako sprosté slovo. Mám pocit, že když je medicína na skvělé úrovni a pořád se posouvá, lidé zapomněli nebo si to nechtějí přiznat, že i smrt je normální,” řekla uvědoměle Eva Adamczyková, pro kterou je nejdůležitější si život za každé situace co nejvíc užít.
„Můj smysl života je mít ze života radost. Pokusit se užít si ho a pomáhat lidem. Chci být spokojená sama se sebou, překonávat těžké věci a užívat si ty hezké. Prostě tímhle světem v klidu plynout a dělat věci, které mě baví,” dodala.
