Jméno Julian Assange není žádnou neznámou. Celosvětově známý hacker a whistleblower na sebe upozornil hlavně v roce 2010, kdy na serveru WikiLeaks zveřejnil statisíce materiálů ukradených z počítačových systémů americké vlády. Tento únik informací Spojené státy značně poškodil, a zvláště pak zasáhl jejich armádu.

V některých případech tyto informace odkryly konkrétní přešlapy amerických vojáků a nepřátelé americké armády získali zásadní informace využitelné v boji s USA. A právě kvůli tomu jej chtějí USA stíhat. Jeho vydání však není tak jednoduché.

Julian Assange byl zatčen ve Velké Británii, poté co v zemi porušil zákon, když nedodržel podmínky kauce, na jejímž základě byl propuštěn z vězení. Do něj se dostal v době, kdy o jeho vydání žádalo Švédsko, kde byl obviněn ze znásilnění a sexuálního útoku. Julian Assange však považoval obvinění za smyšlené. Tvrdil zároveň, že bylo jen zástěrkou k jeho vydání ze Švédska do USA.

Po zaplacení kauce se v roce 2012 ukryl na ekvádorské ambasádě v Londýně. Předloni mu však Ekvádor azyl odebral, a Assange zatkla britská policie. Soudkyně pak podle webu Aktuálně.cz odmítla hackera vydat USA. Podle ní by totiž Assange mohl v takovém případě spáchat sebevraždu, trpí totiž depresemi.

Od roku 2010 se na serveru WikiLeaks objevily desítky tisíc tajných amerických vládních dokumentů. Útok hackera otřásl americkými bezpečnostními strukturami. Odtajněné dokumenty podle webu Aktuálně.cz odhalily například záznamy o „nevhodném chování“ britské královské rodiny.

Ve spisech se hovořilo i o tom, jak USA využívaly svá velvyslanectví jako globální špionážní síť. Diplomaté sbírali vše o politických špičkách a vlivných osobách, a to včetně čísel jejich kreditních karet, otisků prstů, vzorků DNA a značek jejich aut.