Kursk se vakci více než osvědčil, například několikrát tajně sledoval americká plavidla. Vroce 2000 se měl stát hvězdou ruského námořního cvičení vBarentsově moři, největšího svého druhu od rozpadu Sovětského svazu. Osudného 12. srpna vypálil jako součást cvičení dvě slepá torpéda. Co se při tom stalo, není dodnes jasné. Buď explodovalo přímo torpédo, nebo se projevila mizerná úroveň údržby, které se Kursku dostávalo. Vysoce koncentrovaný peroxid vodíku sloužící pro pohon torpéda prosákl rzí vtorpédovém pouzdře, reagoval smědí amosazí vtorpédometu avyvolal řetězovou chemickou reakci vedoucí kničivé explozi, která se rovnala síle výbuchu až čtvrt tuny TNT.
Záchranná bóje? Vypnout!
Vodotěsné dveře, izolující torpédovou místnost od zbytku prostor, nechali námořníci otevřené, což byla zřejmě běžná praxe, ale nyní ještě zhoršila následky detonace. Tlaková vlna se bez překážky rozšířila po plavidle arozervala první dvě zcelkem devíti oddělení. Už tehdy se zranění amrtví počítali na desítky.
Ochromený Kursk bezmocně klesl až na dno vhloubce 108 metrů. Na vyslání nouzového signálu neměl nikdo čas, stejně tak selhala automatická bóje, která se měla vpřípadě jakékoli nehody uvolnit ana hladině označit místo Kursku. Tento mechanismus byl ale rok předtím deaktivován. Velitelé se báli, aby se bóje na tajné misi náhodou neuvolnila anezhatila celou akci.
Kursk nikdo nepostrádal
Zhruba za dvě minuty ponorkou otřásl druhý, ještě ničivější výbuch. Je otázkou, kolik členů posádky pak zůstalo na živu adoufalo vzáchranu nebo alespoň rychlou smrt. Ponorku ale dlouho nikdo nepostrádal. Podmořské detonace sice lodě na povrchu zaznamenaly, ale námořnicí je považovali za součást cvičení. Kursk začali velitelé hledat až večer. Než armáda vše vůbec veřejně přiznala asehnala patřičné záchranné vybavení, přeživší námořníci se udusili. Většinu trupu vyzvedli nizozemští specialisté vroce 2001. Mrtvá těla pak byla pochována atrosky Kursku roztaveny.
(tom)
5 
