Není to směr, kterým by se měla ubírat i česká reprezentace?
Já bych se tomu nebránil, pokud by hráči měli zájem Česko reprezentovat. Když už jsme u Němců. Ti přistoupili před domácím mistrovstvím světa k obměně kádru, protože se jim dlouhodobě nedařilo a vytvořili kvalitní mužstvo. Nezbývá než věřit, že podobné to bude i u nás.
Jak se dá skloubit práce asistenta u nároďáku s trénováním klubu?
Při reprezentačních srazech je většinou ligová přestávka. V realizačním týmu jsou kromě mě Aleš Kaplan s Jardou Šilhavým, a ten je momentálně volný, takže Petru Radovi pomáhá víc. Hlavně při sledování hráčů v zahraničí, já zase mapuji fotbalisty v české lize.
Můžete hovořit do konečné nominace?
Přednesu Petrovi své návrhy, ale konečné rozhodnutí je v jeho kompetenci, ale k našim názorům přihlíží.
Při absenci Rosického postrádá nároďák kreativního záložníka. Proč jste mu nedoporučil nějakého hráče z ligy?
Mapujeme hráče jako je třeba Honza Morávek z Bohemky, který kope druhou ligu. To je s výhledem do budoucna, ale my se musíme soustředit na probíhající kvalifikaci. Věříme, že se Rosa brzy uzdraví, a že nám pomůže. Ale i Polák, Plašil a Jarolím umí tuto roli zastat. V rezervě máme ještě Matějovského, který má svou kvalitu, ale projevuje se u něj výpadek po zranění a fakt, že v Readingu nenastupuje.
Nemáte pocit, že se kreativní hráči z českého fotbalu vytrácejí?
Prožívali jsme nádhernou éru, kdy jsme se kvalifikovali na každý šampionát, jenže v nároďáku postupně skončili hráči jako Nedvěd, Poborský, Berger, Šmicer a teď i Rosický. To všechno jsou nebo byli skvělí hráči, které jen tak nenahradíme. Nejsme Německo nebo Brazílie.
Není to dáno i metodikou?
Je to možné. Určitě je důvod k zamyšlení, že se u nás od mládežnických mužstev honí jen výsledky.
S nástupem Petra Rady k nároďáku se čekala obměna kádru i u nás. Proč sázíte na kostru týmu, který vytvořil Karel Brückner?
K obměně mužstva dochází, i když pozvolněji. V nároďáku se objevila nová jména jako Necid, Bednář a Kadlec, kteří budou dostávat stále větší prostor. Že změny nejsou tak razantní, je na místě. Neoplýváme tolika kvalitními hráči jako Němci.
Nejsou z hlediska nároďáku problémem odchody mladíků do ciziny?
Odchody hráčů ze stříbrné dvacítky z Kanady nebo i bronzové devatenáctky jsou problém. Pro jejich kariéru by bylo lepší, kdyby se nejdřív vyhráli, protože většina z nich se v cizině těžko prosazuje. Jsem zvědav na Necida. To je perspektivní útočník, snad se v Rusku chytne.
Vybíráte hráče do reprezentace podle herního stylu nebo povoláváte ty nejlepší, kterým se pak hra přizpůsobuje?
Vycházíme z kvality, kterou máme, ale herní styl je neméně důležitý. Je to však složité. Někteří hráči nastupují v klubech na jiných postech, každý má zažité jiné herní i taktické návyky.
Ptám se proto, že v poslední době to vypadá, že nároďák žádný herní styl nemá…
To si nemyslím. Třeba v Polsku ani proti Slovinsku jsme nehráli tak špatně. Podívejte se na Němce. Na mistrovství světa skončili třetí. Přitom co chybělo, aby vypadli s Argentinou? Někdy je to i o štěstí. U nároďáku není tolik času jako v klubu, aby si hráči určitý styl hry zažili.
V poslední době se razí trend, že reprezentaci přebírají po bývalém kouči jeho asistenti. Zajímá tento post i vás?
Nad tím vůbec nepřemýšlím. Jsem rád, že mohu u nároďáku být a pracovat s nejkvalitnějšími hráči u nás. Jinak se soustředím na práci v Mladé Boleslavi.
Miloš Krátký
Naturalizovat? Klidně! V Evropě je to běžné
Narodit se v jiné zemi, než jakou nakonec reprezentují? V evropských fotbalových reprezentacích to není nic neobvyklého. Zejména německý nároďák, napěchovaný rodilými Poláky, je toho důkazem. A například skotská reprezentace je blízko ke schválení pravidla, které umožní cizincům hrát za národní tým, pokud v zemi alespoň pět let chodili do školy. Jaké jsou nejznámější případy "cizinců" v evropských nároďácích?
(šim)